Johnsonův triumf přiblížil odchod z EU. Průvodce brexitem pro „nebrity“: Co se změní?

Autor: Darina Jíchová, ČTK - 
14. prosince 2019
06:00

Brexit je na spadnutí, po drtivém vítězství premiéra Borise Johnsona a jeho konzervativců v předčasných volbách nelze pochybovat o tom, že Britové vystoupí z Evropské unie. Dojít by k tomu mělo k 31. lednu 2020. Pojem brexit už přes tři roky plní stránky novin a vzbuzuje obavy nejen v Britech, ale i v občanech EU žijících v i vně Británie. Nyní se očekává, jaký bude jeho dopad, informovala stanice BBC.

Myšlenka, že by Británie odešla z EU, byla až do června 2016 nepředstavitelná. Britové tehdy v referendu rozhodli o svém odchodu a zrodil se výraz brexit, jde o spojení slov Británie a exit. Od té doby se nemluví o ničem jiném, situace dlouho připomínala klasický rozvod: debaty, vzájemné obviňování, pochybnosti a výhružky. Po čtvrtečních volbách je ale brexit na dosah.

Všichni konzervativci, kteří kandidovali, hlasovali v říjnu pro brexitovou dohodu, kterou Johnson dojednal s Bruselem. Vzhledem k tomu může nyní premiér tento dokument bez dalšího otálení poslat novému parlamentu. Dolní sněmovna by o dohodě měla hlasovat ještě do Vánoc a celý ratifikační proces, včetně schvalování v Evropském parlamentu, by měl být hotový do termínu brexitu, tedy do konce ledna.

Ekonomické důsledky brexitu

Brexit se logicky nejvíc dotkne zbylých členských států EU. Nebude se jednat pouze o oblast hospodářství, ale také o diplomacii, obranu a další. Například při každém vojenském úspěchu EU byla většinou hnací silou britská armáda, o kterou nyní EU přijde.

Jak budou vzájemné vztahy mezi EU a Spojeným království, nejen v otázce obrany, vypadat, se musí ještě vyjednat, zmínila pro Blesk Zprávy v reakci na výsledky voleb eurokomisařka Věra Jourová (za ANO). „Začneme pracovat na dohodě o volném obchodu, bezpečnostní spolupráci a dalších podstatných věcech společného zájmu. Pro Evropu zůstane Spojené království významným partnerem a spojencem. Budeme pracovat na nejlepším možném uspořádání vzájemných vztahů,“ prohlásila Jourová.

Ekonomického dopadu brexitu se obávávají také Američané, Británie je jejich sedmým největším obchodním partnerem. Mnozí američtí politologové dokonce spekulují o tom, že brexit naruší stabilitu celého bloku a povede k rozpadu EU, a Spojené státy by tak mohly přijít o podstatného spojence. Sjednání nové obchodní dohody mezi oběma státy ve svém blahopřání pro vítězného Johnsona zmínil i prezident USA Donald Trump.

Skepticky na brexit pohlíží i zbytek světa. Velká Británie je pátou ekonomickou velmocí a světové země se obávají, že její odchod z EU otřese mezinárodním trhem a jednotlivými národními hospodářstvími. Odborníci se dokonce bojí úplného kolapsu a vzkazují Británii a EU, že světové hospodářství vyžaduje stabilitu a že brexit ji značně vychýlí z rovnováhy.

Konec dlouholetého partnerství

Kořeny EU sahájí do doby po konci druhé světové války, kdy evropské hospodářství bylo v troskách. Evropské státy se tak rozhodly založit společenství, které by situaci zlepšilo. Zjednodušeně řečeno: blok byl založen na myšlence toho, že pokud jsou země spojené ekonomicky, nebudou mezi sebou bojovat.

Postupem času vznikla unie o 28 státech, která na pohled působila jako „šťastné manželství“. Státy spolu obchodovaly bez nějakých větších problémů – mezi státy platí celní unie, společný trh, hospodářská a měnová unie. Výhody mají i občané EU, kteří se můžou volně pohybovat po členských státech. Teoreticky jde o ideální partnerství.

Realita je ale jiná. Do fungování unie zasahují různé události, na které každý členský stát reaguje jinak. Státy se často neshodnou nad finačními otázkami. Téma, které vyvolalo značnou roztržku, byla rovněž migrační krize. Země EU se nemohly dohodnout na tom, jak se s uprchlíky vypořádat. Neshody se časem nakupily a v Evropě začaly vznikat protiunijní tendence. V Británii to vyvrcholilo referendem o odchodu z EU.

Jako první se od EU odtrhlo Grónsko

Žádný jiný stát do té doby unii neopustil, nicméně do EU do roku 1985 patřilo také Grónsko, které je součástí Dánska. Grónsko z EU vystoupilo, zbytek Dánska ale zůstal. Brexit by mohl otevřít dveře dalším zemí, které si někdy s myšlenkou odchodu z unie pohrávaly. Tento proces by mohl vést až k pádu celého bloku, čehož se obávají Američané.

Přestože Britové o svém odchodu rozhodli už skoro před 3 a půl rokem, podoba brexitu byla až do října nejasná. „Rozvod“ po 45letém partnerství není tak jednoduchý, jak si mnozí představovali. 

V Johnsonově dohodě se vyřešila dlouho problematická, tzv. irská pojistka, tedy budoucí režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskem. 

Podle nové dohody má Severní Irsko opustit se zbytkem země jednotný trh EU, zároveň mají ale v Severním Irsku platit některé unijní regulace. Severní Irsko by bylo z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi by ale vznikla celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Premiér Johnson ovšem tento výklad odmítá a tvrdí, že v žádném případě hranice v Irském moři nevznikne a království EU opustí jako celek.

Propad britského hospodářství

Přestože se dohoda vyjednaná premiérem Johnsonem snažila najít co nejvýhodnější ekonomický přechod, odborníci varují, že britské hospodářství čeká značný propad, se kterým se bude vyrovnát ještě v roce 2030, tedy 10 let od konce přechodného odbobí, které bude trvat do prosince 2020.

Britové musí rychle najít odpověď na tržní otázku. Zatím se mluví o dvou možných řešeních, a to, že Británie buď uzavře s EU dohodu o volném obchodu, obdobně jako Kanada, nebo dojde na alternativu celní unie mezi Británií a EU. Což znamená, že před Británií a EU jsou další roky vyjednávání.

Nejdůležitější zpráva pro občany EU v Británii 

Co je asi nejpodstatnější a občany EU zajímá nejvíce, je souhlas s tím, že dohoda zajistí ochranu a udržení práv více než 3 milionů Evropanů, kteří žijí, pracují, případně studují v Británii. Stejná garance platí i pro milion Britů pobývající v členských zemích EU. Pro tyto jedince se tak v podstatě nic nemění. Dokonce i cestování do Británie by mělo pro občani EU zůstat bez vízové povinnosti.

Sporné body: Irsko a Gibraltar

Spornou otázkou dlouhou byla pojistka řešení celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Dohadování o detailech tohoto komplikovaného problému harmonogram prací zbrzdilo. 

Do vyjedvání rovněž zasáhlo Španělsko, které vzneslo požadavky týkajícími se dohody a budoucích jednání o Gibraltaru. Premiér Johnson otázku Gibraltaru zařadil do svého volebního programu a zavázal se, že bude bránit jeho nezávislost.

První krok Johnsonovy nové vlády: Schválit brexitovou dohodu

I přestože se brexit kvapem blíží, Britové podle internetových analytiků stále častěji vyhledávají témata: „Co je to brexit?“. Vyhlédavačům dlouho rovněž vévodilo téma „druhého referenda o odchodu z EU“. Možnost dalšího referenda se řešila za vlády expremiérka Theresy Mayové, které brexit „zlomil vaz“ a poté, co si třikrát nepodařilo protlačit svou verzi brexitové dohody, rezignovala. Letos v červenci ji vystřídal Johnson.

Brexitovou dohodu nyní musí schválit nový britský parlament, což by vzhledem k tomu, že Johnson s konzervativci získali většinu, neměl být žádný problém. 

Hodiny tak opět začínají tikat. „Jakmile (brexitová) dohoda projde (britským) parlamentem, celý problém je tu zas,“ řekl Richard Whitman, profesor politologie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Kentu. Britská vláda si podle něj opět zadělala na vznik opozice v parlamentu, protože lhůta na dojednání budoucích vztahů je velice krátká a není kolem nich jasno.

Navíc se konzervativci zavázali, že nebudou usilovat o prodloužení přechodného období. Jen co sami smlouvu schválí, budou si muset stanovit priority pro toto druhé kolo jednání s EU.

Video  Šance na brexit v temínu: Padesát na padesát. „Johnson kudy chodí, tudy slibuje,“ říká Pehe  - Markéta Volfová, Lukáš Červený

tomik007 ( 14. prosince 2019 15:03 )

ANO - je trzeba cesat one DOTACIE, pokial su jesce na dreve (na stromu)

gurke ( 14. prosince 2019 12:39 )

Darmožrouti a korytáři zaprodaný.Celá EU i Euro. Podraz na pracující lid. Celá EU už je horší než SSSR. Merkelice zrůda co zamořuje evropu islamistama, hrdl­ořeza­ma,zná­silňo­vače­ma , příživníkama z afriky a pod. Lidi žili před EU a budou žít i po EU.

dobryclovek ( 14. prosince 2019 11:43 )

novináři,falešná zaprodaná demo­kraci­e,ak­tivis­ti,ví­tači,­slunič­káři a zločinci Merke­lová,­Mackro­n,Jun­cker,S­ores zničili evropu a ještě zničí!!! přívalem migrantu vrahu,­tero­ristu,­znásil­nova­ču a díky novinářum špíny kteří blokují pravdu!! i mi máme politiky hruzy,špíny,křiváku jako Šroj­drová,­Zedec­hovský­,Far­ský,Ka­lousek­,arab Peká­rová,­Richte­rová,­atd 50se­náto­ru,500­šlapek prahy kteři pro peníze,populismus zavděčit se prodají i vlasní matku!! jen si přeji konec největšího bordelu,zločincu EU kteří nechávají vraždit vlastní občany!

Johnny English ( 14. prosince 2019 11:22 )

Tak nejlepší jsou zkormoucené tlamy českých novinářů. Je to opravdu děsivá placená sebranka. Přitom je jasné, že nikdo si nenechá přidělovat PŘEBRANÝ migrantský odpad z Německa. Mimochodem, bez Británie a Commonwealthu Evropa nemá žádné zdroje, to se ovšem bude tajit až doblba. Und jetzt, du hast es geschafft, Merkel? Bezweifle ich sehr!

zdenek43 ( 14. prosince 2019 10:36 )

to jsou zase H R A T K Y se statistikou ..... Velká Británie je pátou ekonomickou velmocí a světové země se obávají, že její odchod z EU otřese mezinárodním trhem a jednotlivými národními hospo­dářstv­ími.­....­.NOO­OO ON JE PROBLEM , ZE TOOOO PLATILO V ROCE 2015 ...... 2015 .... #1 Spojené státy- 18 bilionů $- 24.3 %,,
#2 Čína- 11 bilionů $- 14.8 %,,
#3 Japonsko- 4,4 biliony $- 5.9 %,,
#4 Německo- 3,4 biliony $- 4.5 %,,
#5 Velká Británie- 2,9 biliony $- 3.9 %,,
#6 Francie- 2,4 biliony $- 3.3 %,,
#7 Indie- 2,1 biliony $- 2.8 %.......

JENOMZE JDE CAS a to nejsmutnejsi je, ze uplynulo jen 5 let aaaaaaaaaa --- Čína by měla pozici jedničky zaujmout už do roku 2020 a mezi pět největších ekonomik světa se má dostat rovněž Indonésie a Turecko. V první desítce bude ještě Brazílie, Egypt, Rusko, Japonsko a Německo. Z žebříčku tak vypadnou Británie, Francie, Itálie a Kanada.

aaaa NEJSMUTNEJSI JE vyhled do roku 2030 --- bachaaaa TO JE JEN A JEN ZA 11 LET ....Největší ekonomiky v roce 2030: Sedm rozvojových zemí, jediná evropská !!!! http­s://zp­ravy­.aktu­alne­.cz/nej­vetsi-ekonomiky-v-roce-2030­/r~630­42dca1­40611e­9a7e7a­c1f6b2­20ee8/­r~e5df­450e14­0611e9­a312ac­1f6b22­0ee8/

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud