Evropská legislativa: Jaký je rozdíl mezi směrnicí, nařízením a doporučením?

Evropská legislativa. Jaký je rozdíl mezi směrnicí a nařízením?
Autor: ixs - 
13. 3. 2018
09:20

Své cíle a směřování naplňuje Evropská unie pomocí několika druhů právních aktů. Ne všechny jsou právně závazné. Některé se týkají všech členských států a některé jen určitých subjektů. Jaké právní akty EU využívá a jak vypadá legislativní proces?

Právní akty Evropské unie

Nařízení je právně závazné a platí v celém rozsahu na všechny členské státy EU. Příklady: Evropské nařízení o nakládání s osobními údaji (GDPR) a Evropské nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Směrnice stanovuje cíl, který musí všechny země EU splnit. Směrnice není přímo použitelná jako nařízení. Je na členských státech, jakým způsobem danou směrnici implementují do vnitrostátních zákonů. Příklad: Směrnice EU o právech spotřebitelů.

Rozhodnutí EU je závazné pro všechny, kterým je určeno. Subjektem může být členský stát, obchodní společnost či jiná organizace. Je přímo použitelné.

Doporučení a stanoviska nejsou právně závazné a subjektu, který se doporučením či stanoviskem neřídí, nehrozí žádné právní následky. Prostřednictvím doporučení či stanoviska mohou orgány EU například dát najevo svůj názor na problematiku.

Více o právních aktech EU čtěte zde >>>

Legislativní proces v EU

Právní akty se v Evropské unii schvalují standardně řádným legislativním procesem, dříve zvaným spolurozhodování. Tento proces spočívá v tom, že Evropská komise vypracuje návrh právního aktu (nařízení, směrnice, atd.) na popud členských států, europarlamentu či jiných institucí. S nápadem na novou směrnici mohou přijít i občané. Pokud 1 milion lidí z alespoň 7 zemí podepíše petici, že by EU měla něco řešit, připraví k tomu Evropská komise návrh.

Předložený návrh poté schvalují europoslanci s Radou EU, která je složená z ministrů členských zemí. Rada a europarlament se dohadují mezi sebou, než najdou výhodné řešení, jinak legislativu smetou ze stolu. Souhlasit musí obě instituce.

Pokud se obě strany nedokážou dohodnout, sejdou se vyjednavači a začíná speciální dohadovací řízení. Výsledkem by měl být kompromisní návrh přijatelný pro obě instituce. Toto dohadování může trvat 6 týdnů. Pokud se ani tentokrát orgány nedohodnou, legislativní proces začíná znovu či k němu vůbec nedojde.

Kolik je potřeba hlasů ke schválení?

Při hlasování v Radě EU je potřeba tzv. kvalifikovanou většinu, což znamená, že pro návrh musí hlasovat alespoň 55 procent států (16 z 28) a zároveň tyto státy musí zastupovat 65 procent celkového počtu obyvatel EU. V Evropském parlamentu musí pro návrh hlasovat většina poslanců.

Evropská unie - aktuální zpravodajství z Bruselu zde >>>

Volby do Evropského parlamentu 2019

Informace Kandidáti Evropská unie Voličský průkaz Instituce Evropské unie Legislativní proces

Volby do Evropského parlamentu čekají České republiky v pátek a sobotu 24. a 25. května. Rozhodne se v nich o obsazení 705 křesel. Výsledky by měly být známé v neděli 26. května ve 23 hodin. Počet Europoslanců zeštíhlí o 46 kvůli odchodu Velké Británie.

Počtu českých europoslanců se tato změna ovšem nedotkne. Stejně jako před pěti lety si Češi vyberou 21 nových poslanců.

Blesk Zprávy zjišťovaly, kteří čeští europoslanci chtějí své pozice obhajovat.

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa