Češi si v pátek a v sobotu zvolili 21 nových europoslanců, kteří by v nepřehledné legislativní mašinérii EU měli prosazovat zájmy běžných lidí. Jejich pravomoci jsou poměrně vysoké a proto jsou často v obležení různých lobbistů a zájmových skupin. Aby „nepodlehli“ různým lákadlům, pobírají poslanci tučné platy i statisícové příspěvky nejen na svou práci. Podívejte se na kompletní přehled, na co mají nárok ve funkci i po skončení mandátu.
Hrubý měsíční plat poslanců aktuálně činí 8757 eur (225 160 korun), naposledy se zvedal loni v červenci. Z platu se odvádí unijní daň a také příspěvky na sociální zabezpečení, takže čistého jim zůstává 6824 eur (175 459 korun). Tento plat také ve většině členských států podléhá dani z příjmu, takže se výsledná částka může ještě lišit. Na rozdíl od českých zákonodárců si europoslanci nemohou platy svévolně zvyšovat, odvíjí se totiž od platů soudců Evropského soudního dvoru.
Speciální dávkou poslanců k platu jsou takzvané denní náhrady (v podstatě něco jako diety), které činí 320 eur (8227 korun) na každý den, kdy probíhají ve Štrasburku nebo v Bruselu oficiální jednání. Stačí, aby poslanec podepsal prezenční listinu, a peníze jsou mu automaticky proplaceny. Například plenární zasedání ve Štrasburku trvá čtyři dny a celkem jich je 12 do roka. Další se pak konají v Bruselu.
V minulosti toho někteří europoslanci zneužívali. Před plenárním zasedáním se jednoduše podepsali, ale vzápětí odešli, aniž by se ho zúčastnili. Po těchto skandálech se vyplácení „diet“ zpřísnilo a v současné době platí, že se snižují na polovinu, pokud poslanec zmešká více než polovinu hlasování.
Vedle platu může získat každý europoslanec měsíčně 4513 eur (116 tisíc korun) na různé „všeobecné“ výdaje. Mezi ně patří pronájem kanceláře v domovské zemi, výdaje za telefon, internet, předplatné novin nebo třeba za různé konference a výstavy. Tento příspěvek bývá dlouhodobě kritizován, protože se nedaní a poslanci ho mohou celý získat, aniž by k výdajům vedli jakoukoliv evidenci nebo si schovávali doklady. Přestože existují pravidla, jakým způsobem a na co se tyto peníze mohou používat, neexistuje nikdo, kdo by jejich dodržování kontroloval.
Parlament všem poslancům také proplácí dvě třetiny všech léčebných výloh, a to včetně zubaře. Automaticky jsou hrazeny také výdaje na cesty nejen na zasedání, ale také na schůze výborů, politických skupin nebo různé konference. Nárok mají na letenky v business třídě, první třídu ve vlaku nebo na 13 korun za kilometr, pokud cestují autem.
Blesk Zprávy nabídly rozhovory s lídry politických stran do eurovoleb. Co slibují?
Po skončení své funkce dostávají poslanci „odchodné“ ve výši jednoho platu za každý odsloužený rok. Po jednom „odslouženém“ období, které trvá pět let, si tak mohou žádat o pětiměsíční odchodné, tedy celkem 1,1 milionu korun hrubého. Pokud mají za sebou více období ve funkci, je limit tohoto odchodného 24 měsíců, tedy až 5,4 milionu korun.
Poslanci mají také od 63 let věku nárok na evropský starobní důchod, který činí 3,5 procenta platu za každý rok mandátu. Pokud tedy europoslanec odslouží jedno volební období (5 let), bude v důchodu pobírat měsíčně hrubého 1532 eur (v přepočtu asi 39 tisíc korun).
Kromě bezplatných kanceláří v Bruselu a Štrasburku mají poslanci také štědré příspěvky na své asistenty. Kolik si jich najmou, záleží na nich, vyčleněno k tomu mají každý měsíc 24 943 eur (641 487 korun). Od roku 2009 nemohou poslanci zaměstnávat své blízké příbuzné a peníze také nechodí na účet jim, ale přímo na účet asistentů.
Hlavní činností europarlamentu je schvalování legislativy. Poslanci nemohou nové směrnice a nařízení přímo navrhovat (tak je tomu třeba v Česku, v EU navrhuje pouze Evropská komise), mohou však do výsledné podoby výrazně zasahovat. Ve většině oblastí mají poslanci stejnou váhu svého hlasování jako ministři jednotlivých států v Radě EU - platí to třeba o spotřebitelských věcích, energetice, dopravě, klimatu, migraci nebo ekonomice.
Parlament jako celek má také důležité slovo při schvalování rozpočtu EU – například v aktuálním období let 2014 až 2020 se hospodaří s neuvěřitelnými 26 biliony korun (26 000 000 000 000 korun).
Každý rok Evropský parlament v rámci svého rozpočtu „spořádá“ 1,95 miliardy eur, tedy více než 50 miliard korun. Přibližně pětina těchto peněz (11 miliard korun) míří na platy a další příspěvky europoslanců, 22 miliard korun je připraveno na platy úředníků, tlumočníky, překlady a další služební. Provoz parlamentních budov, IT a další administrativa spojená s politickými skupinami vyjde na zbylých asi 17 miliard korun.
Momentálně v EP zasedá 751 poslanců, po odchodu Velké Británie počet klesne na 705. Zaměstnanců, mezi než patří úředníci i technický personál (třeba uklízeči nebo řidiči), je bezmála 7700, další desítky pak čítají asistenci poslanců.
Tisíce úředníků, několik plných kamionů i všichni europoslanci se každý měsíc hromadně přesouvají z Bruselu do Štrasburku, kde probíhá hlavní plenární zasedání. Je to proto, že ve smlouvách o EU je zakotveno, že parlament má jedno ze sídel právě v tomto městě a 12krát do roka se v něm musí zasedat
Celá tato přepravní „mašinérie“ znamená výdaje 109 milionů eur (2,8 miliard korun) navíc, jde o celých 6 procent rozpočtu instituce. Zároveň nelze opomenout tisíce tun zbytečného CO2 a tisíce kanceláří, které se používají jen čtyři dny v měsíci. Diskuse o tom, že by se sídlo ve Štrasburku zrušilo, se vede léta, reálný posun ale zatím žádný není.
A o tohle jim především šlo 
Na lidi z vysoka SE ROU!
zrovna jsem to dosmolil. To je komediant.
14°C
S V I Ň Á R N A !!!!!
Takže když půjdu do práce a píchnu si a hned půjdu domů, tak dostanu poloviční plat a mužů se válet a ještě požadovat příspěvek na bydlení ? Mělo by to tak fungovat u všech pracujících. Vyzkoušíme hned v pondělí. Pokud to zaměstnavateli bude vadit musíme se obrátit na evropský soud. Precedenc už máme, takže tento spor určitě vyhrajeme.