Dominantou metropole Jihomoravského kraje Brna je hrad a pevnost Špilberk. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce. Již řadu let se uvažuje o tom, že na něj povede pozemní lanová dráha, ale dosud diskuse politiků nedospěly tak daleko, aby se na něčem smysluplném dohodli.

Špilberské kasematy (dlouhé chodby s valenou klenbou vznikly v době baroka, kdy se hrad měnil na pevnost a necelé století sloužily jako vězení). Vestavěny byly do dvou původních příkopů: na severní straně vede Josefínský trakt, na jižní pak Leopoldův trakt. Jejich útrobami prošlo mnoho těžkých zločinců z celé Habsburské monarchie. Na Špilberku jsou stavební kuriozitou a staly se jednou z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit Brna.

Navštivte ojedinělé funkcionalistické dílo!

Lednicko-valtický areál přezdívaný Zahrada Evropy je soustavou zahrad, luk, lesů a polí s bezmála dvěma desítkami honosných staveb, který vytvořil rod Lichtenštejnů. Je to nejrozsáhlejší parkově upravená krajina na světě. Součástí areálu jsou zámky v Lednici a ve Valticích, kolonáda na Rajstně, Apollonův chrám, umělá zřícenina Janohrad, vyhlídková věž Minaret nebo lovecký letohrádek Dianin chrám.

Na zámku Lednice můžete obdivovat mj. lovecký salonek, koupelnu, předpokoj, modrý pokoj, dámskou ložnici, čínský pokoj a kabinet, rytířský sál, jídelnu, knihovnu, tyrkysový společenský sál, červený kuřácký salon a modrý taneční sál. Zámek Valtice uchvátí monumentální, osmdesát metrů dlouhá enfiládá, tedy chodba, jež propojovala pokoje. Projdete např. apartmány kněžny i knížete a seznámíte se s komnatami, v nichž pobýval císař František Josef I. nebo kancléř Metternich.

Zaujme i ojedinělé funkcionalistické dílo, brněnská vila Tugendhat. Patří k základním dílům světové moderní architektury a v době vzniku, tedy v letech 1929 až 1930 definovala nová měřítka moderního bydlení, respektive svými technickými vymoženostmi jako jsou panoramatická okna spouštěná až k podlaze pomocí elektromotorů.

Studánka s nymfami, Rumburak s krkavci

Na Znojemsku vás uchvátí honosný zámek Vrahov nad Dyjí na 80 metrů vysoké skále, dále pak barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Ondřeje i morový sloup, které najdete na náměstí. Při procházce terasových zahrad na strmých jižních svazích narazíte na řadu vyhlídek, dále pak na kapli Panny Marie Ochranitelky, připomínající antický chrám, anebo na Felicitinu studánku. Nad jejím fasádním průčelím s umělecky hodnotným vlysem tančících nymf je v trojúhelníkovém štítě německý nápis: „Felicie hraběnka z Mnisku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu.“

Na náměstí vesnice Bítov nad Vranovskou přehradou stojí kostel sv. Václava. Kousek od něj můžete navštívit muzeum veteránů. Odtud není daleko hrad Bítov, založený v 11 století na místě původního velkomoravského hradiště, a to jako první z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu.

Nepřehlédnutelná je též zřícenina hradu Cornštejn (německy Zornstein). Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje. Říční údolí pod zříceninou hradu je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Všechny skvosty okolí uvidíte z rozhledny Rumburak. Nachází se v nadmořské výšce 474 metrů, je vysoká 30 metrů a po vystoupání 146 schodů za příznivého počasí dohlédnete až na vzdálené rakouské Alpy. Pod rozhlednou, jež dostala jméno podle miláčka svého majitele krkavce Rumburaka, vás ohromí dvě obří sochy právě těchto ptáků.

Hrad Pernštejn je svázán zlověstnými pověstmi

Za prohlídku stojí též gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století. Zde uvidíte hlavní palác, plně zařízené interiéry, sklepy, podkroví, kapli, sakristii a zapovězen není ani výstup na věž. Hrad je navíc opředen zajímavými pověstmi. Mj. o prastarém tisu, který ho zde ještě jako hůl do země zabodl starý pocestný, jenž nevěřil, že se na skále podaří postavit hrad. Řekl, že uvěří, až se hůl zazelená. Od té doby se údajně věří v to, že pokud stromu, který z hole vyrostl, vichřice urve větev, upadne kus věže. A bude s hradem konec. Proto je tis odpradávna pečlivě ošetřován a chráněn. Další vypráví o parádivé komorné Elišce, která se místo práce nakrucovala před zrcadlem. Jednou se hrubě obořila na mnicha, jenž ji volal na mši, ten ji proklel a dívka se propadla do země. Od těch dob prý bloudí chodbami Pernštejna jako bílá paní. Prokleté je i zrcadlo: když se do něj nějaká žena či dívka podívá, údajně do roka ztratí svou krásu.

Fotogalerie
37 fotografií