18°C
Fialova pravá ruka Pojar: Jestli teď někdo postupuje, je to Rusko!… a Trump má pravdu
S vítězícím predátorským Ruskem by nám ani dvě procenta na obranu nestačila. Evropa prostě musí dávat peníze na svoji bezpečnost. To v rozhovoru pro Blesk řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar (50). Ten také mluvil o tom, jaké jsou teď česko-americké vztahy i jak je to s návštěvou premiéra Petra Fialy (59, ODS) v Bílém domě .
Když vidíme současný vývoj na východě Ukrajiny, dá se říct, že nyní Ukrajina prohrává?
„Celkově se nedá říct, že prohrává, ale rozhodně je v danou chvíli pod tlakem. Ztratila v posledních týdnech část území, byť poměrně hodně malé. Ukrajina je obrovská země. Kdybyste ve Středočeském kraji ztratili 6 km území, je to hodně, když to ztratíte na Ukrajině, je to relativně málo. Ale ano, jestli teď někdo postupuje, je to Rusko, a jestli se někdo brání, musí ustoupit nebo je vytlačován, tak je to Ukrajina.“
Ani jedna strana teď významně nepostupuje. Je to tedy ta opotřebovávací fáze války, která bude ještě trvat dlouhé měsíce?
„Myslím, že dlouhodobě jsme v opotřebovávací válce. Zároveň za poslední více než rok se fronta příliš neposunula ani jedním směrem. Jestli to tak vydrží, nevím. Stejně tak bych nesázel na to, že dojde k nějakým velkým průlomům a posunům fronty o stovky kilometrů. To bych teď neočekával. Od začátku války, a teď máme dva roky té invaze, Ukrajinci osvobodili 50 % okupovaného území, ale to se stalo před rokem a půl. Poslední rok je ve znamení drobných zisků a ztrát na obou stranách.“
Pomoc západu se do jisté míry vyčerpává, zmenšuje se. Je současný vývoj impulsem, co západní země popostrčí k intenzivnější pomoc?
„Troufám si tvrdit, že se nezmenšuje. Pravdou ale je, že ruská strana dokázala přejít na válečnou ekonomiku výrazněji než my. Ať setrváváme, nebo dokonce zvyšujeme dodávky na Ukrajinu, tak to ne úplně stačí. Co teď však vázne, je americká pomoc. Evropa schválila balíček pomoci a doufám, že k tomu brzy dojde i ve Spojených státech. To by situaci výrazně uklidnilo. Musíme pokračovat, zadržování a zastavení Ruska co nejdál od našich hranic je tou levnější variantou, než kdyby Rusko přišlo na slovenské hranice a mělo chuť postupovat dál.“
Vy jste nastínil scénář, kdyby Rusko mělo chuť pokračovat dál. Ale co ten, že se zastaví na Ukrajině? Co by to znamenalo pro Evropu?
„Pokud by Rusko okupovalo celou Ukrajinu, tak by se mnoho milionů lidí rozhodlo tu zemi opustit a nebýt tam součástí vražedné mašinerie. Takže bychom tady měli dost možná větší uprchlickou vlnu než tu, kterou jsme zažili. To by bylo spojeno s velkými finančními náklady. Zároveň, kdybychom měli vítězící a predátorské Rusko, které by hledalo slabou kořist, výdaje na obranu ve výši 2 % HDP by nám nestačily. Museli bychom dávat výrazně více. V 80. letech Československo vydávalo na obranu 5 procent. Doufám, že bychom nemuseli zvyšovat na pět, ale ke třem, čtyřem procentům bychom se jistě blížit museli.“
Jsou váznoucí dodávky z USA nějakým předstřelem toho, co by se mohlo stát, kdyby na podzim Trump vyhrál volby?
„Samozřejmě, že příští americký prezident může pomoct zastavit. Ale každý americký prezident by si měl spočítat, co je pro Spojené státy výhodnější. Jestli někdo do určité míry na té válce vydělává, respektive se mu náklady vrací, jsou to právě Spojené státy. Podívejte se, jakým způsobem prodávají po světě LNG nebo jakým tempem prodávají americké zbrojovky zbraně. A to nejen ty, co dodávají na Ukrajinu. Zbraně si teď objednávají skoro všichni. Srovnáme-li to s americkými výdaji na války v Iráku, Afghánistánu nebo i za studené války, tak tohle jsou zanedbatelné výdaje, které jsou navíc kompenzovány určitými příjmy.“
Takže pro USA je tedy výhodnější držet Rusko tam, kde je?
„Myslím si, že pro Spojené státy je také racionální raději teď Rusko zadržovat tam, kde je, než nechat to monstrum narůst, protože pak to bude pro Spojené státy daleko dražší. A není to tak, že by je to nakonec nedoběhlo. Podívejme se 100 let zpátky. Spojené státy, aniž by chtěly nebo byly entuziastické, tak musely vstoupit do první světové války, musely vstoupit do druhé světové války, byly klíčovou součástí studené války a musely nakonec pacifikovat i Balkán. Ve chvíli, kdy chcete být světovou mocností, tak se zároveň nemůžete stáhnout a myslet si, že se vás to, co se děje ve světě, absolutně netýká, že to vyřeší někdo jiný. Naopak, když se stáhnete, tak se nakonec stejně budete muset dříve či později vrátit a bude to daleko nákladnější.“
Jaké jsou teď česko-americké vztahy?
„Vztahy jsou dobré a do určité míry lepší, než bývaly, protože mají konkrétní obsah, než tomu bylo třeba před 5–10 lety. Bavíme se například o spolupráci na jaderném poli, mimochodem bez ohledu na ty velké reaktory, ještě tady je jiná spolupráce v jaderné energetice.“
To myslíte dodávky jaderného paliva pro české elektrárny?
„Dodávání paliva i spolupráci na Ukrajině, kde jsou aktivní české firmy i americký Westinghouse, protože Ukrajina se rozhodla pro něj při udržování i výstavbě jaderných bloků. To je obrovská příležitost pro české firmy. Je to také dovoz LNG, máte české investice v Americe nejen v obranném průmyslu, ale i v energetice, nemovitostech, chemickém průmyslu. A máte investice ze Spojených států do České republiky. Vývoz roste, byť by mohl růst více. USA u nás nakupují zbraně pro Ukrajinu, takže jdou zisky do české ekonomiky i zaměstnanosti a nakonec se to objeví v českém HDP a příjmech státu. Obsah vzájemných vztahů máme po delší době zase zcela konkrétní.“
Na vztahy se ptám, jelikož jsme sice podepsali smlouvu na nákup F-35, ale také vyřadili Westinghouse z tendru na dostavbu elektráren.
„My jsme nevyřadili Westinghouse, my jsme akorát tu nabídku Westinghouse nemohli hodnotit, protože nebyla závazná.“
Tady je tak nějak bráno, že co je americké, to je záruka bezpečnosti. Myslím, že Westinghouse byl pro mnohé favorit a ten vývoj je překvapil.
„Pro ty, kteří do toho viděli, to překvapující zase úplně nebylo. Ono to v zásadě odpovídalo přístupu Westinghousu v poslední době. Pro nás je dobré, že máme dva další uchazeče ve hře. Jsem přesvědčený, že z toho, co vím o nabídkách, tak si je možné vybrat. Doufám zároveň, že nabídky oba uchazeči ještě vylepší a že bude brzy možné nové jaderné zdroje začít stavět. Bude to nejen příspěvek pro dlouhodobé udržení energetické bezpečnosti, ale i určitý ekonomický stimul. Ve chvíli, kdy realizujete takovou investici, tak se to projeví na růstu HDP i na konkurenceschopnosti firem.“
Video Národní bezpečnostní poradce Pojar pro Blesk: Ukrajina je teď pod tlakem
Video se připravuje ...
Do Prahy se chystá francouzský prezident Macron a s sebou má vzít i šéfa EDF, která se o vítězství v tendru uchází. Chystá se nějaká podobná návštěva i z korejské strany?
„Proběhlo několik setkání jak s francouzským prezidentem, tak i s korejským prezidentem a premiérem na různých úrovních a místech. Korejci sem poslali spoustu delegací. V tuto chvíli není plánovaná korejská návštěva na nejvyšší úrovni, ale zároveň se jí nevyhýbáme. Je jasné, že jeden z klíčových zájmů Francie a Emmanuela Macrona je, abychom si vybrali v tendru EDF. Francie je ale důležitá evropská mocnost a k diskuzi bude určitě celá řada dalších témat. S ohledem na jádro se budeme snažit prezidentu Macronovi vysvětlit, kde všude může EDF a Francie vylepšit svoji nabídku a že očekáváme a doufáme, že ji vylepší.“
Kde ji může vylepšit?
„Každý může vylepšit nabídku v ceně, to je vždy možné. Zároveň to je hodně o zárukách. Kdo ručí za licencování a stavbu a za to, že bude vše včas a řádně postaveno, a když to nebude, tak že to nepůjde za českým daňovým poplatníkem a investorem, ale co nejvíce za dodavatelem. To platí pro obě nabídky a platilo to pro všechny tři nabídky. To není nic tajného, to velí zdravý rozum.“
Chystá se návštěva českého premiéra nebo prezidenta v Bílém domě?
„Přijde-li pozvání do Bílého domu, tak předpokládám, že čeští představitelé na to v pravou chvíli a patřičně pozitivně zareagují.“
Podepsali jsme smlouvu, která v českých moderních dějinách nemá obdoby, na nákup F-35. To je něco, co se k pozvání nabízí.
„Jasně, ale kdybychom handlovali s bezpečností a budoucností tak, že bychom si říkali: my si od vás něco koupíme a vy nás za to pozvete, tak to by byla špatná politika. Česká armáda se rozhodla pro tento typ letadel bez ohledu na nějaké pozvání, takže bych to úplně nespojoval. Máme se Spojenými státy společné zájmy, odebíráme z USA zboží a české firmy tam mohutně investují. Snažíme se, aby se české firmy zapojily i do subdodavatelských řetězců v rámci zbrojních zakázek. Ale pozvání do Bílého domu musí vystavit Bílý dům. My máme dělat rozumnou politiku a kupovat to, co potřebujeme, co je důležité pro naši bezpečnost a ekonomiku. To jsou hlavní kritéria, podle kterých se musíme řídit.“
Prezident i premiér Polska dostali pozvání k 25 letům v NATO. Ale ve stejný rok jsme vstupovali i my a Maďarsko. Maďarsko má nyní v NATO horší pověst, ale Praha snad ne?
„Myslím, že hlavní důvod, proč byli pozváni polští představitelé, je ten, že polských voličů je v USA – zejména ve státech, které budou rozhodující pro osud voleb – výrazně více, než těch s českými kořeny. Je také samozřejmě pravdou, že velikost Polska a mimochodem i polské nákupy zbraní z Ameriky, je něco úplně jiného než u nás. Řekněme si na rovinu, že Polsko v tuto chvíli několik let plní výdaje na obranu výrazně přes 2 % HDP. Česká republika toho dosáhne snad letos, ale v minulém roce se nám to opět nepodařilo, takže prostě taháme za kratší konec.“
Když se bavíme o amerických volbách, tam jsou dva nejpravděpodobnější scénáře – výhra Joea Bidena, nebo Donalda Trumpa. Co by vítězství jednoho nebo druhého znamenalo pro Evropu?
„Teď to vypadá na nejpravděpodobnější scénáře, ale může se ještě ledacos stát. Doufám, že žádný scénář nebude znamenat zásadní oslabení transatlantických vztahů. Evropa ale musí dávat peníze na obranu, aby si predátoři rozmysleli testování našich schopností. A také si musíme být vědomi principu, že jestli chceme, aby nám někdo přišel na pomoc, musíme se sami bránit a ukázat, že jsme ochotní do bezpečnosti investovat. V tomhle má Donald Trump pravdu. Proč by posílal vojáky na pomoc někomu, kdo si nechce pomoct sám? My bychom české vojáky také neměli posílat na pomoc těm, kteří se nechtějí bránit. Proč by umírali za někoho, kdo se sám bránit nechce?“
Když se odkáže na článek pět NATO?
„Článek pět říká, že si máme přijít na pomoc. Ale neříká, že máme okamžitě vyslat letadlové lodě a letadla. Ta míra pomoci dost záleží na vůli napadené země se bránit. Když je vysoká, tak ostatní mají daleko jednodušší rozhodování v tom přijít na pomoc. Kdyby se Ukrajinci tak udatně nebránili v prvních dnech války – včetně Ukrajinců ruskojazyčných –, tak by rozhodně nepřišla tak masivní pomoc ze zahraničí. Smlouvy se mají dodržovat, ale jakým způsobem to konkrétně bude, to vždy záleží na chování všech smluvních stran.“
Donald Trump ale také řekl, že by Rusko ještě podporoval coby agresora, ať si dělá, co chce.
„Je to Trump, který provokuje, je v předvolební kampani a zároveň se snaží systematicky dotlačit Evropany, aby si nemysleli, že veškerou obranu v Evropě budou platit američtí daňoví poplatníci. A že to Amerika myslí vážně. Donald Trump má transakční myšlení a dost často říká: dobře, já vás budu chránit, ale vy si budete kupovat zbraně, ať z toho ještě něco máme. My také chceme podporovat Ukrajinu a podporujeme ji proto, aby Rusko zůstalo co nejdál. Ale zároveň když tam posíláme zbraně, tak je chceme nakupovat, pokud to jde, doma, aby peníze zůstaly v maximální míře v české ekonomice. Zároveň tím podporujeme naši dlouhodobou soběstačnost.“
Jak probíhá spolupráce v NATO? Třeba The New York Times informoval o vesmírném programu Ruska a uváděl, že byli varováni i partneři. Tak jak byli varováni?
„Země, které mají k sobě nejblíže, sdílejí největší tajemství. Takže ty, které mají dobré vztahy se Spojenými státy, se dozvěděly více než ty, které mají vztahy vlažné. Je to pak vždy o míře detailu, co Spojené státy nebo ostatní sdílí s dalšími. Jen do určité míry detailu se vše sdílí napříč 31 státy NATO. Čím důvěrnější informace tam jsou, tím to sdílíte jen s vybraným počtem a ty úplně nejdůvěrnější si vždy vyměňujete jen ve dvou. Myslím si ale, že Česká republika má dostatečné množství informací.“
Já se ještě přesunu k dalšímu konfliktu, a to je Izrael a Hamás. Sílí hlasy, aby byly boje zastaveny. Jaký je postoj České republiky?
„Postoj České republiky je, že čím k většímu ochromení teroristických organizací dojde, tím lépe pro Izrael, pro Palestince, pro nás i pro celý svět. Pokud nebudou teroristé dostatečně oslabeni, bude to jen znamenat, že další masivní teroristický útok bude následovat v řádech měsíců nebo pár let. A to není správná politika. Musí být maximální snaha Hamás maximálně zničit.“
Je v této oblasti potenciál, aby konflikt přerostl do světové války? Jestli je to onen sud s prachem, který to může zažehnout?
„Daleko větší válka se vede na Ukrajině a potenciální velký konflikt hrozí i ve východní Asii. Jako Evropané jsme si dlouho přáli – byť já jsem před tím varoval – multipolární svět, kde nebudou hegemonem jen Spojené státy. Že tu bude víc pólů, které budou vzájemně rozhodovat. Teď ho tedy máme, a ať si každý spočítá, jestli je svět bezpečnější a stabilnější. Já si to nemyslím a ještě uvidíme, jak to celé dopadne. Je třeba přistupovat racionálně k tomu, co se ve světě děje, ale zároveň nemáme situaci podceňovat a říkat, že je vyloučeno, aby některý z konfliktů přerostl do něčeho většího. To by bylo lhaní, protože ta možnost tady určitě je.“
A dá se odhadnout, jestli se podaří Hamás porazit, nebo to skončí patem?
„Není to o tom, že Hamás zvítězí, nebo bude totálně poražen. Ani jedno není reálné. Hamás už zvítězit nemůže, pokud spočítáte padlé a promrhání mnoha miliard, které věnoval nikoliv do škol a nemocnic a vodovodních potrubí, ale do budování bunkrů, továren a raket. Na druhou stranu, abyste mohli říct, že Hamás je totálně zničen, tak to také v reálném světě nejde, je potřeba ho maximálně ochromit, aby už nedosáhl takové síly, aby se už nemohl útok jako ze 7. října nebo ostřelování Izraele tisíci raket opakovat. Není to o tom, že by bylo možné v jednu chvíli prohlásit: Hamás je mrtev. To můžete ex post, ale nějakou dobu to trvá. Je al-Káida mrtvá, nebo ne? Úplně ne, ale její schopnosti konat ve světě jsou omezenější, než byly předtím.“
Vy jste mluvil o jihovýchodní Asii, tam jste myslel konflikt Číny a Tchaj-wanu?
„Ten asi nejvíc, ale není to jen Čína a Tchaj-wan. I okolní země mají spory s Čínou a ona s nimi. Nebo napětí, které šíří opravdu strašlivý severokorejský režim. Ale pravda, válka mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem by měla skutečně dalekosáhlý dopad.“
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
10:14
Dnes
Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.
Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.
Vy jste dříve řekl, že Čína je druhá nejmocnější země a každá suverénní země má mít zájem, aby s takovým hráčem měla přímý vztah. Podařilo se nějak ten vztah Česko–Čína obnovit?
„Máme vzájemně více telefonních čísel, než jsme měli před dvěma roky. Je dobré, že se s čínskou stranou bavíme a ona s námi. Koneckonců takhle postupuje každá suverénní země, a to včetně těch západních. Bavíme se o tom, co vidíme stejně, a zároveň se otevřeně můžeme bavit i o tom, co vidíme jinak. I to je důležité, ale samozřejmě bych v tomto ohledu velikost a možnosti České republiky nepřeceňoval. Když jsem byl v Pekingu, tak jsem měl rozhovory velmi otevřené na všechna možná témata a myslím, že to ocenila i čínská strana.“
Takže jsme v situaci, kdy by se mohla chystat nějaká státní návštěva v Číně na prezidentské nebo premiérské úrovni?
„Jsme v situaci, že se chceme vyhnout extrémům a chceme rozmotávat vztahy racionálně, než že by to teď bylo o nějakých velkých iniciativách a symbolických gestech. V našem zájmu je spíš praktická spolupráce, a pokud se projeví v tom, že více českých firem bude vyvážet do Číny, nebo že Čína zřídí přímé letecké spojení mezi Prahou a Pekingem nebo Prahou a Šanghají, tak jedině dobře. To určitě máme podporovat. Ale já bych nevzbuzoval očekávání velkých cest, protože nic takového se v tuto chvíli neplánuje.“
Video Prezident Petr Pavel na shromáždění n podporu Ukrajiny
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Prostě Rusko je náš silnější, větší a úspěšnější Slovanský bratr. Druhý pól, USA jsou multikulturní zemí, směsicí různých ras a nám převážně cizí kulturou naivních lidí. A o tom to výhledově všechno je. 🙂