Putin schválil upravenou ruskou doktrínu. Západ a USA označuje za existenční hrozby pro Rusko

„Obecně lze politiku Západu, jejímž cílem je oslabit Rusko všemi prostředky, charakterizovat jako nový druh hybridní války,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání ruské bezpečnostní rady podle AFP. Rusko podle něj čelí „existenční hrozbě“ ze strany USA i jejich spojenců a nová doktrína umožňuje „použití ozbrojených sil k odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence“.

Dvaačtyřicetistránkový dokument, který je de facto příručkou pro ruské diplomaty, podle agentury Reuters popisuje změny v ruském pohledu na svět a zejména stále více konfrontační vztahy se Západem. Zároveň se v něm uvádí, že Moskva usiluje o „mírové soužití“ a „rovnováhu zájmů“ s Washingtonem. Vyzývá také k udržení „strategické stability“ s USA, což je odkaz na jaderný potenciál obou zemí.

Moskva v únoru pozastavila účast na poslední zbývající dohodě o kontrole jaderných zbraní - smlouvě Nový START. Šéf Kremlu krok zdůvodnil tím, že Rusko nemůže dovolit USA inspekce na svých jaderných zařízeních v době, kdy Washington a jeho spojenci v NATO otevřeně deklarují jako svůj cíl ruskou porážku na Ukrajině. Moskva dodala, že od smlouvy neodstupuje úplně a bude se i nadále řídit stanoveným omezením počtu jaderných zbraní.

Rusko loni 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, na což Washington a jeho spojenci reagovali uvalením řady hospodářských sankcí vůči agresorské zemi a napadenou Ukrajinu podporují mimo jiné dodávkami zbraní. Moskva - čím dál více izolovaná na Západě - usiluje o prohloubení vztahů zejména s Čínou a Indií.

Putin učí své lidi, že jaderná válka není špatná věc, varuje ruský nositel Nobelovky za mír

V aktualizované doktríně se podle Bloombergu rovněž hovoří o vojenské pomoci zemím Latinské Ameriky, které prý čelí „americkému tlaku“. V době narůstajícího soupeření mezi Ruskem, USA a Čínou o vliv v Africe se pak Kreml také zavázal zintenzivnit potravinovou a energetickou spolupráci a vojenské partnerství s africkými státy, podotkla agentura.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

19:17

Dnes

Belgie se bude snažit dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu už letos, řekla podle VRT belgická ministryně obrany. Původně to Brusel plánoval až příští rok.

19:14

Dnes

USA ohlásily dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině, uvádí americká média. Podle ministra obrany nakoupí vybavení za šest miliard dolarů.

18:48

Dnes

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

Zobrazit celý online

Video  Český dobrovolník zraněný na Donbase: „Zachránil desítky lidí. Jeho stav je stále vážný,“ říká o něm kolega  - Pavlína Horáková

Video se připravuje ...