Putin schválil upravenou ruskou doktrínu. Západ a USA označuje za existenční hrozby pro Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin schválil aktualizovanou doktrínu ruské zahraniční politiky, Moskva přitom označila Spojené státy a Západ za zdroj „existenčních hrozeb“ pro Rusko. Jako strategické partnery vnímá Čínu a Indii. Informovaly o tom dnes světové agentury. Moskva už přes rok vede válku na Ukrajině a v době očekávaní ukrajinské protiofenzivy se Kreml snaží získat doma podporu pro vojenské tažení tím, že ho vykresluje jako boj o existenci proti Západu, přičemž ignoruje fakt, že válku rozpoutala Moskva, píše agentura Bloomberg.
„Obecně lze politiku Západu, jejímž cílem je oslabit Rusko všemi prostředky, charakterizovat jako nový druh hybridní války,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání ruské bezpečnostní rady podle AFP. Rusko podle něj čelí „existenční hrozbě“ ze strany USA i jejich spojenců a nová doktrína umožňuje „použití ozbrojených sil k odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence“.
Dvaačtyřicetistránkový dokument, který je de facto příručkou pro ruské diplomaty, podle agentury Reuters popisuje změny v ruském pohledu na svět a zejména stále více konfrontační vztahy se Západem. Zároveň se v něm uvádí, že Moskva usiluje o „mírové soužití“ a „rovnováhu zájmů“ s Washingtonem. Vyzývá také k udržení „strategické stability“ s USA, což je odkaz na jaderný potenciál obou zemí.
Moskva v únoru pozastavila účast na poslední zbývající dohodě o kontrole jaderných zbraní - smlouvě Nový START. Šéf Kremlu krok zdůvodnil tím, že Rusko nemůže dovolit USA inspekce na svých jaderných zařízeních v době, kdy Washington a jeho spojenci v NATO otevřeně deklarují jako svůj cíl ruskou porážku na Ukrajině. Moskva dodala, že od smlouvy neodstupuje úplně a bude se i nadále řídit stanoveným omezením počtu jaderných zbraní.
Rusko loni 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, na což Washington a jeho spojenci reagovali uvalením řady hospodářských sankcí vůči agresorské zemi a napadenou Ukrajinu podporují mimo jiné dodávkami zbraní. Moskva - čím dál více izolovaná na Západě - usiluje o prohloubení vztahů zejména s Čínou a Indií.
V aktualizované doktríně se podle Bloombergu rovněž hovoří o vojenské pomoci zemím Latinské Ameriky, které prý čelí „americkému tlaku“. V době narůstajícího soupeření mezi Ruskem, USA a Čínou o vliv v Africe se pak Kreml také zavázal zintenzivnit potravinovou a energetickou spolupráci a vojenské partnerství s africkými státy, podotkla agentura.
Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply. Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %. Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením termínu Donalda Trumpa. Do něj má ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou, kterou na Putinův rozkaz napadla ruská vojska v únoru 2022. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump konkrétně hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku. Před svým znovuzvolením mluvil Trump o tom, že ukončí válku do 24 hodin, později slib mírnil s tím, že šlo o sarkasmus. Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu.
