Putin schválil upravenou ruskou doktrínu. Západ a USA označuje za existenční hrozby pro Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin schválil aktualizovanou doktrínu ruské zahraniční politiky, Moskva přitom označila Spojené státy a Západ za zdroj „existenčních hrozeb“ pro Rusko. Jako strategické partnery vnímá Čínu a Indii. Informovaly o tom dnes světové agentury. Moskva už přes rok vede válku na Ukrajině a v době očekávaní ukrajinské protiofenzivy se Kreml snaží získat doma podporu pro vojenské tažení tím, že ho vykresluje jako boj o existenci proti Západu, přičemž ignoruje fakt, že válku rozpoutala Moskva, píše agentura Bloomberg.
„Obecně lze politiku Západu, jejímž cílem je oslabit Rusko všemi prostředky, charakterizovat jako nový druh hybridní války,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání ruské bezpečnostní rady podle AFP. Rusko podle něj čelí „existenční hrozbě“ ze strany USA i jejich spojenců a nová doktrína umožňuje „použití ozbrojených sil k odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence“.
Dvaačtyřicetistránkový dokument, který je de facto příručkou pro ruské diplomaty, podle agentury Reuters popisuje změny v ruském pohledu na svět a zejména stále více konfrontační vztahy se Západem. Zároveň se v něm uvádí, že Moskva usiluje o „mírové soužití“ a „rovnováhu zájmů“ s Washingtonem. Vyzývá také k udržení „strategické stability“ s USA, což je odkaz na jaderný potenciál obou zemí.
Moskva v únoru pozastavila účast na poslední zbývající dohodě o kontrole jaderných zbraní - smlouvě Nový START. Šéf Kremlu krok zdůvodnil tím, že Rusko nemůže dovolit USA inspekce na svých jaderných zařízeních v době, kdy Washington a jeho spojenci v NATO otevřeně deklarují jako svůj cíl ruskou porážku na Ukrajině. Moskva dodala, že od smlouvy neodstupuje úplně a bude se i nadále řídit stanoveným omezením počtu jaderných zbraní.
Rusko loni 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, na což Washington a jeho spojenci reagovali uvalením řady hospodářských sankcí vůči agresorské zemi a napadenou Ukrajinu podporují mimo jiné dodávkami zbraní. Moskva - čím dál více izolovaná na Západě - usiluje o prohloubení vztahů zejména s Čínou a Indií.
V aktualizované doktríně se podle Bloombergu rovněž hovoří o vojenské pomoci zemím Latinské Ameriky, které prý čelí „americkému tlaku“. V době narůstajícího soupeření mezi Ruskem, USA a Čínou o vliv v Africe se pak Kreml také zavázal zintenzivnit potravinovou a energetickou spolupráci a vojenské partnerství s africkými státy, podotkla agentura.
Vážení čtenáři, pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc. Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků. Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu. Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
