Putin schválil upravenou ruskou doktrínu. Západ a USA označuje za existenční hrozby pro Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin schválil aktualizovanou doktrínu ruské zahraniční politiky, Moskva přitom označila Spojené státy a Západ za zdroj „existenčních hrozeb“ pro Rusko. Jako strategické partnery vnímá Čínu a Indii. Informovaly o tom dnes světové agentury. Moskva už přes rok vede válku na Ukrajině a v době očekávaní ukrajinské protiofenzivy se Kreml snaží získat doma podporu pro vojenské tažení tím, že ho vykresluje jako boj o existenci proti Západu, přičemž ignoruje fakt, že válku rozpoutala Moskva, píše agentura Bloomberg.
„Obecně lze politiku Západu, jejímž cílem je oslabit Rusko všemi prostředky, charakterizovat jako nový druh hybridní války,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání ruské bezpečnostní rady podle AFP. Rusko podle něj čelí „existenční hrozbě“ ze strany USA i jejich spojenců a nová doktrína umožňuje „použití ozbrojených sil k odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence“.
Dvaačtyřicetistránkový dokument, který je de facto příručkou pro ruské diplomaty, podle agentury Reuters popisuje změny v ruském pohledu na svět a zejména stále více konfrontační vztahy se Západem. Zároveň se v něm uvádí, že Moskva usiluje o „mírové soužití“ a „rovnováhu zájmů“ s Washingtonem. Vyzývá také k udržení „strategické stability“ s USA, což je odkaz na jaderný potenciál obou zemí.
Moskva v únoru pozastavila účast na poslední zbývající dohodě o kontrole jaderných zbraní - smlouvě Nový START. Šéf Kremlu krok zdůvodnil tím, že Rusko nemůže dovolit USA inspekce na svých jaderných zařízeních v době, kdy Washington a jeho spojenci v NATO otevřeně deklarují jako svůj cíl ruskou porážku na Ukrajině. Moskva dodala, že od smlouvy neodstupuje úplně a bude se i nadále řídit stanoveným omezením počtu jaderných zbraní.
Rusko loni 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, na což Washington a jeho spojenci reagovali uvalením řady hospodářských sankcí vůči agresorské zemi a napadenou Ukrajinu podporují mimo jiné dodávkami zbraní. Moskva - čím dál více izolovaná na Západě - usiluje o prohloubení vztahů zejména s Čínou a Indií.
V aktualizované doktríně se podle Bloombergu rovněž hovoří o vojenské pomoci zemím Latinské Ameriky, které prý čelí „americkému tlaku“. V době narůstajícího soupeření mezi Ruskem, USA a Čínou o vliv v Africe se pak Kreml také zavázal zintenzivnit potravinovou a energetickou spolupráci a vojenské partnerství s africkými státy, podotkla agentura.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová. Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU. Kvůli ruskému útoku se bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, v podzemí tou dobou bylo 2595 horníků. Informovalo o tom dnes na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky, podle kterého pracovníci šachet a záchranáři zorganizovali evakuaci horníků, která stále pokračuje. Podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn. „Rusko pokračuje ve svém energetickém teroru. Další úder ohrozil životy tisíců horníků. Rusko nadále bojuje proti civilistům,“ uvedla ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. „Taktika Rusů je jasná - nechat Ukrajince v zimě bez světla a tepla,“ dodala.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
