9°C
Covid pasy jako záchrana cestovního ruchu: Experti řekli, co jim chybí v Česku
S blížícím se termínem začátku letních prázdnin se stále častěji vede debata okolo covidových pasů. Ty by měly po roce plném neustále se měnících nařízení lidem usnadnit život a Evropskou unii vrátit zpět k volnému pohybu lidí. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) jsou covid pasy kompromis v mimořádné době na přechodnou dobu, který by měl Evropě pomoci dostat se zpět do režimu před pandemií. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozornil na to, že by se měla začít řešit otázka uznávání očkování osob ze třetích zemí.
Poté, co covid pasy schválil minulý týden Evropský parlament, bude podle místopředsedkyně Dity Charanzové (ANO) záležet na členských zemích, jak se s jejich zavedením popasují. V každém případě by po 1. červenci měly členské země EU uznávat certifikáty ostatních zemí. Charanzová zdůraznila, že nebude existovat žádné evropské úložiště osobních údajů a že lidé mohou být z hlediska ochrany svých dat klidní. Kontrola pasů bude probíhat přes datovou bránu a údaje zůstanou v každé konkrétní zemi.
Čeští poslanci odmítli v minulých týdnech projednat covid pasy ve zrychleném režimu, což podle Vondry nemá vliv na jejich platnost. „Tenhle verdikt EU má charakter rozhodnutí, které platí a není potřeba ho implementovat nějakým zvláštním zákonem. Nemusíme nic přijímat, platí to napříč členskými státy EU.“
Dále upozornila, že certifikáty jsou důležité pro vstup a pobyt v dané zemi, jejich využití pro návštěvu restaurací a kulturních akcí záleží na nastavení podmínek jednotlivých zemí.
Alexander Vondra (ODS) zmínil, že covid pas není náhrada cestovního dokladu a že lidé budou muset mít nějaký identifikační průkaz, ať už občanský průkaz, nebo pas. „Covid certifikát je pouze osvědčením, že člověk, který překračuje hranici, není pro zemi zdravotním rizikem. Nezbavuje občany odpovědnosti zjistit si o zemi, do které cestují, elementární informace.“ Současně dodal, že věří, že se EU brzy vrátí k tomu, co ji zdobí, a to je volný pohyb osob a kapitálu.
Odlišná nastavení v jednotlivých státech jsou podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy největším rizikem fungování certifikátů. „Snad bude těch národních doplňků co nejméně. Pokud se to rozpadne, bude to velký problém,“ řekl. Evropská komise by podle něj zároveň měla jednat o uznávání podmínek pro cestování i s třetími zeměmi.
Generální ředitel agentury pro podporu cestovního ruchu CzechTourism Jan Herget zmínil, že stejně jako turismus je důležité podpořit i navazující služby, jako je třeba gastro segment, který v pandemii hodně trpěl. „Sehnat dnes v Praze kuchaře nebo servírku je téměř mission impossible. Důvod je jednoduchý, ti lidé necítí perspektivu.“ Podle něj se lidé bojí, že když se vrátí do gastronomie, na podzim opět skončí na podpoře nebo antiviru. Herget dále zmínil, že pro Česko jsou klíčoví turisté jak z EU, tak ze třetích zemí jako USA, Velká Británie, Rusko, nebo ze zemí Perského zálivu a Asie. Otázka třetích zemí by měla podle Tomáše Prouzy krokem číslo dvě po zavedení covid pasů.
Firmy podnikající v cestovním ruchu v Česku odvedly v roce 2019 do státního rozpočtu přes 130 miliard korun a zaměstnávaly přes čtvrt milionu lidí. „Bez turistů ze zahraničí nemají šanci fungovat. Samotní čeští cestovatelé je nemají šanci zachránit,“ zdůraznil Prouza. Zatímco loni tuzemští podnikatelé evidovali u Čechů nárůst strávených nocí při pobytu o 100 tisíc, u cizinců byl naopak úbytek o více než 700 tisíc nocí.
Podle Prouzy by se mělo otevřít i téma Airbnb. „Je lepší, aby přijeli alespoň nějací turisté, protože to není jen o těch hotelích, ale právě i o tom stravování,“ vysvětil Prouza.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.