14°C
Velký průzkum: Kdo k vám chodí do krmítka a jaké druhy ptáků mizí z Česka
Tři dny Češi facinovaně zírali na krmítka a čekali, kdo se jim tam objeví. A první výsledky už jsou tady. Blesk Zprávy si povídali s Alenou Skálovou, která má Ptačí hodinku v České společnosti ornitologické na starosti. Řekla nám, co jste mohli vidět nejčastěji, jak se stát amatérským vědcem i to, co sčítání prozradilo o nás lidech.
Třídenní zimní sčítání skončilo 17. ledna. A i když si na definitivní čísla ještě pár dní počkáme, z předběžných výsledků už jasně vyplývá, že nejčastěji lidé ve svých krmítkách viděli sýkoru koňadru. Vesele žlutého ptáčka jsme posčítali přes 100 000 kusů. Za ním se umístili vrabec polní a vrabec domácí.
Naopak na konci seznamu najdete třeba kukačku obecnou, pěnici kaštanovou nebo chřástala polního.Potkat je v lednu by byl skoro zázrak, takže nejspíš se jedná o chybné určení. Tyto 3 druhy budou určitě z finálních výsledků vyřazeny; jejich lednové pozorování v ČR nemá precedens. V Česku se zapomněl také čáp bílý, kterému zřejmě vyhovuje mírná zima a neodletěl do Afriky. Celý přehled najdete na stránkách Ptačí hodinky.
Co když si nějaký pták na krmítko přiletěl dvakrát? „I s tím jsme počítali. Zaznamenávají se všechny druhy na krmítku. Ale od každého druhu ten nejvyšší počet ptáků, který tam uvidíte najednou.“ vysvětluje způsob počítání Skálová.
Každý může být vědec. Aspoň trochu
Ptačí hodinka patří do takzvané občanské vědy. Zjednodušeně řečeno: každý můžeme pomoct vědcům s jejich prací a ještě se pobavit a něčemu se přiučit. „U Ptačí hodinky nemusíte být nějaký velký machr na určování ptáků. V zimě navíc ptáci přiletí blízko, takže nemáte problém je poznat. A my máme spoustu určovacích materiálů, které vám v tom pomohou,“ říká Alena Skálová.
Jak se jednotlivé druhy rozeznávají? Nemusíte znát každé jednotlivé peříčko, ale je dobré poznat u každého jednotlivého druhu výrazný znak. Třeba modrá čepička u modřinky, černé temeno u koňadry.
Letos amatéři provedli skoro 15 000 sčítání. To znamená, že všichni dohromady strávili pozorováním krmítka 15 000 hodin.
„My bychom bez dobrovolníků nikdy nesesbírali tolik dat. Kdyby to dělal jeden člověk musel by to dělat asi rok a tři čtvrtě bez přestání dnem a nocí,“ oceňuje spolupráci s veřejností Skálová. Podle ní by takovou práci malý profesionální tým dělal dlouhé roky.
Údaje nevypovýdají jenom o počtů ptáků, ale tak trochu i o nás. Například nejpilnější ve sčítání byli středočeši. Do ptačí hodiny se začali zapojovat i lidé, kteří zatím k ornitologii žádný větší vztah neměli. A nejstaršímu účastníkovi bylo 96 let. „Loni nejstarší účastnicí byla moje babička, které bylo 92 let,“ říká Skálová.
Ubývá ptáků?
Zdá se vám, jako by ptáků v české krajině ubylo? Ptačí hodinka má za sebou teprve druhý ročník, takže to nám čísla zatím nepotvrdí. Ale možné to je.
„Mizí hlavně polní ptáci ze zemědělské krajiny. Hospodaření je čím dál tím víc intenzivnější, máme obrovské lány. A ptákům, stejně jako většině živočichů, vyhovuje pestrost. Ty velké lány svým způsobem působí jako poušť,“ říká Skálová.
Změnila se krajina, ale změnili jsme se i my lidé a doplácejí na to třeba vrabčáci. Na venkovských dvorech už se nechová tolik slepic, kterým chodili na zrní. A na polích se sklízí do posledního zrníčka, takže tam pro ně taky nic nezbude.
Proč si pořídit krmítko
Letošní zima je velmi mírná - jsou tedy krmítka důležitá? Možná ne tolik pro ptáky jako spíš pro lidi. „Když krmím, tak to dělám i pro sebe. Mám příležitost pozorovat přírodu. V případě dětí u nich buduji vztah,“ řekla Blesk Zprávám Skálová.
Ptákům ale můžete pomoct i jinak. Podle ornitologů pomůže vysadit původní bobulonosné keře, kam by se mohli schovat a nalézt v nich potravu a taky jim pořídit pítko - tedy nádobu s vodou.
Témata:
Související
