Šéf komunistů Filip (65) se pochlubil přírůstkem od dcery a řekl, co ho mrzí

Jak jste oslavil pětašedesátiny?

Budu je slavit až příští týden, až dám dohromady svůj čas a čas naší rodiny. Velkou oslavu budeme mít až v červnu, kdy bude mít maminka devadesátiny. Možná, že slyšíte v telefonu pejska, já jsem dostal k narozeninám malou jezevčici. Jmenuje se Roxy a je jí deset týdnů. Dostal jsem ji od dcery.

Budete slavit i s kolegy?

To taky plánuji, teď je týden poslanecký, takže to budu slavit až v tom příštím týdnu, až se sejdeme v Praze. Uvidíme, jestli to bude ve Sněmovně, nebo u někoho z mých kamarádů.

Dorazí na vaši oslavu i někdo z předních představitelů vlády?

To nepředpokládám, ale nejbližší přátelé tam jistě nebudou chybět. Takovou oslavu, jakou jsem měl u padesátin, už opravdu nechystám. To byl takový zlom, že jsem to slavil na třikrát – s rodinou, v práci v Budějicích a v práci v Praze.

Když se ohlédnete za svojí kariérou, co vidíte jako své největší politické úspěchy?

Myslím, že jedním z opravdových průlomů v politice bylo dosažení principu poměrného zastoupení, který na české politické scéně přestal platit v roce 1993 zánikem Federálního shromáždění a vznikem Poslanecké sněmovny. Trvalo nám deset let, než jsme toho dosáhli zpátky v roce 2002.

S Babišem a Zemanem běžte za trpaslíkem z Kremlu, zlobí se Moučková na komunisty

Vidíte ve své minulosti i momenty, ve kterých byste se už zachoval jinak? Co považujete za neúspěch?

Těch momentů je moc. Pokud jde o ty neúspěchy, tak musím říct, že mě velmi mrzí, že zatím nebylo přijato referendum jako jeden ze základních prvků přímé demokracie v České republice a nepřestávám o to usilovat.

Našel jste si za víc než třicet let v politice přátele?

Přátele přímo ne, ale respektuji lidi, kteří jsou schopni mi argumentovat svými názory a jsou schopni diskuse. Nemám rád apriorní soudy a jsou mi v podstatě k smíchu. V naší straně mám přátele, ale v těch ostatních stranách jsou to spíš lidé jako političtí partneři.

Vaše strana toleruje současnou vládu, tím pádem máte možnost leccos ovlivňovat. Jak současnou situaci hodnotíte a co vám tento podíl na vládě z vašeho pohledu přináší?

Obecně je to větší díl odpovědnosti a řekl bych i odmítnutí populistických kroků, ke kterým někdy politická scéna směřuje. KSČM se toho sice nedopouštěla, ale teď ta odpovědnost je na nás ještě větší, takže ani o tom neuvažujeme na rozdíl od jiných. Pokud nám to něco přineslo, tak je to bližší kontakt s občany, kterým můžeme splnit některá dlouhodobě neplněná přání, ať už jde o otázku zvýšení mezd, zvýšení důchodů, pravidelnou valorizaci sociálních dávek, ale i otázku například většího vlivu na fungování státních podniků ve prospěch občanů, ve prospěch nikoli jednotlivců, ale celé společnosti.

Rudý šéf slaví 65 let. Filip pomohl komunistům z izolace zpět k podílu na vládě

Řekl byste o něčem, k čemu jste přispěli, že je to v tomto období hlavně zásluha komunistů? Co by bez vás nebylo?

Myslím, že se nám zejména podařilo stabilizovat zdravotnictví. Náš zásah v době, kdy už ministr zdravotnictví podepsal úhradovou vyhlášku a my jsme dál jednali s tím krizovým štábem ve zdravotnictví a dosáhli jsme zvýšení prostředků ve zdravotnictví o 11 miliard. To si myslím, že byl velký kus práce, který KSČM odvedla.

Znamená to, že když se podíváte do budoucnosti, vidíte tam na této bázi další podporu a spolupráci s vládou? Vidíte nějaký další zákon, jehož schválením budete podmiňovat tu toleranci vlády Andreje Babiše?

V rámci tolerance my samozřejmě máme teď velká jednání o ochraně přírodních zdrojů. Byly vyčleněny prostředky ve státním rozpočtu na nákup akcií vodárenských společností, tak aby se dostaly do rukou veřejného sektoru, zejména obcí. To si myslím, že je velká věc. My jsme rádi, že vláda rozhodla, že správu toho lithiového naleziště převzal ČEZ jako největšího podílu v rukou státu. Dál chceme výrazným způsobem i mluvit do toho, jak bude fungovat tzv. uhelná platforma. To znamená, aby byla energie zabezpečená pro stát jak z těch uhelných zdrojů, tak z těch alternativních, ale samozřejmě pak i dostavba jaderných bloků, protože jsme přesvědčeni, že bez jádra by Česká republika nebyla energeticky bezpečná, tedy soběstačná.

To jsou témata, kvůli kterým byste byli schopni premiérovi pohrozit, že už dál nebudete vládu tolerovat?

Tím, že vládu tolerujeme, jsme se zavázali, že nebudeme vyvolávat jednání o vyslovení nedůvěry vládě, ale pokud by vláda některý z těch našich sedmi požadavků neplnila nebo nebyla ochotná o něm jednat, tak my, protože nejsme žádní hazardéři s osudem státu, tak samozřejmě bychom museli usilovat o to, aby občané znovu rozdali karty ve volbách.

(Pozn.: Po vládě komunisté chtěli, aby do programového prohlášení zanesla sedm priorit a také aby je včas a řádně projednala. Jsou to prosazení trvalého růstu minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů „před zcizením do zahraničních rukou“, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšího nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů a udržení kvalitní dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.)

„Mlátička“ Ondráček bil obuškem i ženy. A o studentech měl 17. listopadu jasno: „Nudili se,“ tvrdí

Tato pozice je pro vás jistě výhodná i z toho důvodu, že se jednak sice můžete podílet na zásadních rozhodnutích, ale zároveň od jiných můžete dát ruce pryč. Která jsou podle vás ta, na kterých byste se v případné vládě se současným premiérem neshodli?

Jsem rád, že přece jen byl ochoten jednat o tom, že budou změny v daňovém systému, pokud jde o digitální daň. Víme, že se asi neshodneme na tom, aby byly spravedlivější daně, aby malé rodinné firmy neměly stejné daně jako nadnárodní korporace. To nemá nikde ve světě dlouhodobé trvání a nemá to ani smysl. Nemá to ani smysl, aby stejnou daň platil podnik, který má pět zaměstnanců, jako tam, kde mají dvě stě tisíc zaměstnanců. Tady žádnou logiku nevidíme a nechápeme, proč na tom Andrej Babiš trvá.

Máte ambice se po sněmovních volbách v příštím roce dostat do vlády naostro?

Předpokládám, že i příští vláda bude koaliční. Je otázka, jestli bude menšinová, nebo většinová, ale my máme zásadní rozpor v zahraniční politice. Nemáme v úmyslu zradit naše voliče, dál odmítáme naše zapojení ve vojenském paktu NATO. To je asi zásadní rozpor se všemi ostatními politickými stranami, které jsou v parlamentu. I když může část sociální demokracie nebo SPD uvažovat o tom, že je to pro nás nevýhodné a že je to ohrožení České republiky.

Takže myslíte, že je to nereálné?

Proměna politické scény samozřejmě může nastat i po volbách, ale v současné politické scéně nejspíš ne.

Na jaře čeká KSČM sjezd. Dojde podle vás k výrazným změnám ve vedení?

Teď jsme na začátku okresních konferencí, takže ještě nevím, jaké nominace všechny budou. K výměně ale asi dojde, protože na posledním sjezdu se vyměnilo pět ze sedmi přímo volených funkcí.

Kontroverzní soudruzi: Přední komunista popřel okupaci, Semelová odmítla „přepsat historii“

Vy nominaci máte, váš minulý soupeř Josef Skála by podpořil například hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka. Myslíte, že by souboj o předsednictví mohl vypadat takto?

Já si dovedu představit téměř cokoliv. Oldřich Bubeníček je v tuto chvíli náš jediný hejtman, myslím si, že je vysoce kvalifikovaný a odborně zdatný politik, který zvládá vedení kraje a jistě by zvládl i vedení strany. Teď jde o to, jestli by chtěl.

Máte osobně nějakou představu, jaký by měl být váš případný vyzyvatel?

Já bych byl rád, kdyby se rozšířil prostor pro mladé. Myslím si, že jsou velmi dobře připraveni na politické i stranické funkce jak ve veřejném sektoru, tak ve vedení strany Stanislav Grospič, Miroslava Vostrá, Marie Pěnčíková. Dobře připraveni jsou i další – Helena Vrzalová, Katka Konečná. To jsou lidé, kteří odvedli velký kus práce.

Řekl jste už někomu z nich osobně, že byste si ho ve vedení dokázal představit nebo ho tam přímo chtěl?

Několika lidem už jsem to řekl, ale to je vnitrostranická věc, nechci to říkat do médií.

Jak si vy osobně věříte? Nemáte strach, že vás opravdu někdo sesadí?

To opravdu nemám. Mám podporu ve straně. A nejsem ten, kdo je závislý na té funkci.