14°C
Vědci vyřešili další ze záhad, kterými je opředená britská megalitická stavba Stonehenge. Podařilo se jim identifikovat přesná místa, odkud masivní balvany pochází. Prapředci Britů je vytěžili v oblastech Craig Rhos-y-felin a Carn Goedog, které se nachází nedaleko sebe v západním Walesu.
Přeprava balvanů ale nebyla vůbec jednoduchá. Na tajemné místo v hrabství Wiltshire, kde skončily, to je totiž zhruba 300 kilometrů! Každý balvan přitom dosahuje váhy až 30 tun. Podle odborníků byl při přepravě nejspíš použit primitivní kladkový systém z klád a lan.
Archeologové si dlouho lámali hlavu nad tím, odkud se balvany vzaly. Jejich chemické složení totiž neodpovídá žádným okolním nerostům. Podle nich tu bylo původně na 80 menhirů, z nichž se však dochovala jen zhruba půlka.
"Na tomto objevu je nejvíce vzrušující to, že jsme zase o krok blíže k odhalení největšího tajemství Stonehenge - proč ty kameny pochází z takové dálky. Každý jiný neolitický monument je z megalitů přinesených z oblasti ne dále, než 15 kilometrů. Teď se zabýváme tím, co bylo před 5000 lety tak zvláštního na oblasti Preseli Hills a jestli tu tehdy taky nebyly nějaké důležité kamenné kruhy, které byly postaveny ještě předtím, než modré kameny (dolerity - pozn. red.) byly přemístěny do Stonehenge," prozradil médiím profesor Mike Parker Pearson z University College London, který výzkum vede.
Archeologům ale zároveň není dodnes zcela jasné, proč vlastně Stonehenge vzniklo. Naleziště z mladší doby kamenné, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, mohlo být svatyní či observatoří.
