Zeman na pivu i večeři v Číně: „Chytil se do vlastních slibů,“ míní politolog

„Pan prezident navrhuje, aby jedna z větví nové Hedvábné stezky ústila v České republice,“ sdělil Blesk Zprávám na dotaz, jaký byl obsah setkání české hlavy státu Miloše Zemana a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Redakce se přitom mimo jiné dotazovala, zda státníci kromě obchodních příležitostí jednali také třeba o internačních táborech či cenzuře internetu.

Zeman vyjádřil solidaritu. S Čínou

Zeman však v Číně sleduje vlastní cíle. „Podobně, jako jsem vyjádřil svojí solidaritu s Čínskou lidovou republikou při jiných příležitostech, chtěl bych ji vyjádřit i dnes v souvislosti s obchodní válkou,“ poznamenal při své nové čínské misi český prezident. A s čínským prezidentem vyrazil mj. na šanghajský veletrh, kde došlo i na ochutnávku českého piva.

Prezident Miloš Zeman v Šanghaji: U českého stánku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a českým pivem | Reprofoto ČT

Lidská práva musela stranou. Šlo, jak upozornila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v České televizi (která u českého stánku v Šanghaji nechyběla také), především o zájem Číny o české produkty.

Země táborů

Minulý týden přitom britská diplomacie oficiálně potvrdila, že v Číně existují internační tábory pro ujgurské muslimy. Zadržován by v nich měl být až milion lidí a k jejich propuštění už vyzvala i OSN.

Zeman v Číně zahrál prezidentovi i na klavír. Nohám ulevil na vozíku

Český prezident ale, jak vyplývá z vyjádření jeho mluvčího, na řešení tohoto problému nijak diplomaticky netlačí, když se o uveřejněných informacích se Si Ťin-pchingem nebavil.

Čínský režim podle BBC obvinění ze zadržování lidí odmítá. Lidé se podle něj dobrovolně účastní „odborných škol“, které se zaměřují na boj s terorismem a náboženským extremismem. Výchovný tábor je například v Dabanchengu, vejde se tam až 130 tisíc lidí, což by z něj dělalo jedno z největších vězení na světě.

China's government has denied these claims.
 
They say people willingly attended special “vocational schools” which combat “terrorism and religious extremism”.https://t.co/SOY3RaZNeh

— BBC News (World) (@BBCWorld) 24. října 2018

Čína obyvatele nejzápadnějšího regionu Ujgurska obviňuje ze separatismu a má je za islámské bojovníky. Podobně problematické je omezování svobody slova na internetu. Čína patří mezi nejmocnější cenzory internetu na světě díky režimnímu systému The Great Firewall. Ten blokuje například vyhledávač Google. Podle americké organizace Freedom House je dokonce režim Si Ťin-pchinga v cenzuře internetu vůbec nejúspěšnější na světě.

NEW REPORT: The rise of digital authoritarianism leads to a decline in internet freedom for the 8th consecutive year. #FreedomOnTheNet https://t.co/4ZwvGk7RQn pic.twitter.com/isV9Cc6YXH

— Freedom House (@freedomhouse) 1. listopadu 2018

Politolog: „Zeman se chytil do vlastních slibů“

Se Zemanovou misí jsou však spojena i očekávání čínských investic, které prezident dlouhodobě propaguje. A věří nyní i v Čínu coby odbytiště českých produktů.

„Kdyby tam nejezdily země jako Německo, Francie, Spojené státy, tak bych řekl, že to za to nestojí. Ale ony jezdí. Probíhá tam ale tvrdý souboj o to, kdo se uchytí na čínském trhu, proto to cenu má,“ komentoval pro Blesk Zprávy Zemanovu čtvrtou čínskou misi politolog Jan Kubáček.

A to přesto, že bilance vzájemného obchodu České republiky a Číny je pro tuzemsko stále velmi nevýhodná a ani Zemanovy předchozí cesty s tím nic nezmohly. Český export loni dosáhl 56 miliard korun, import z Číny 475 miliard.

Čína – země, kde se ztrácí lidé: Exšéf Interpolu je nezvěstný, zmizela i herečka a Zemanův poradce

„Efekt to bude mít za 5, možná i za 10 let, to už tam vůbec Si Ťin-pching být nemusí. Je to dlouhodobá záležitost. Pan prezident se sám chytil do vlastních velkých očekávání a ještě větších příslibů,“ dodává Kubáček k Zemanovým prohlášením, jak do Česka potečou čínské miliardy po desítkách.

Jednání se CITIC a večeře v Šanghaji 

Prezident totiž v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. Koncem roku 2017 to ale byla zhruba jen čtvrtina.

Do Číny nyní zamířili v české výpravě i další vrcholní politici - mj. ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). U vrcholné schůzky delegací byli také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý či šéf Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík.

Zeman nyní v Šanghjai stihl povečeřet i s vedením společnosti CITIC, která postupně přebírá většinu čínských obchodních aktivit v České republice po problémech společnosti CEFC.

Pan prezident se v Šanghaji setkal s vedením společnosti CITIC. pic.twitter.com/NLVugvBdSA

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 5. listopadu 2018

S čínským prezidentem se Zeman během své stávající, čtvrté návštěvy v Číně viděl několikrát. V neděli Si Ťin-pching hostil Zemana a další státníky u slavnostní večeře, dnes spolu navštívili uzmiňovaný český stánek na šanghajském dovozním veletrhu.

„Starý pán“ poletí do Číny znovu v dubnu

Zeman byl naposledy v Číně loni v květnu. Si Ťin-pching přijel na oficiální návštěvu ČR v březnu 2016 s početnou delegací a Zeman jej přivítal nejen na Hradě, ale i v Lánech. 

A právě časté schůzky s čínským prezidentem Zeman během této návštěvy ocenil také: „Rád jsem přijal vaše pozvání na duben příštího roku na konferenci pásma (Hedvábná) stezka. I když jsem starý pán, který nerad cestuje, vašemu pozvání se nedá odolat, a proto velice rád přijedu,“ slíbil prezident.

Lidská práva „nakousl“ Petříček

Na lidskoprávní rozměr, nejen ten obchodní však nakonec přece jen došlo. A to při jednání ministr zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který k jednomu stolu zasedl se svým čínským protějškem Wangem I. „My jsme se shodli na tom, že otázka lidských práv i oboustranně je založena na vzájemném respektu a na otevřeném dialogu. Takže jsme si říkali, že prostě do budoucna bychom se tomu i věnovali,“ řekl v Číně České televizi a Českému rozhlasu však ministr zahraničí Petříček.

„Kopal“ Sobotka v Číně za CEFC? Cesta byla soukromá, tvrdí expremiér

Jde jen o frázi, či něco konkrétnějšího? Pokud by Česko chtělo akcentovat během takových cest i lidská práva, mělo by se zaměřit na konkrétní případy, nikoliv na globální pohled, míní politolog.

„Nejsou to nové informace, o těch táborech se všeobecně ví a není to jen problém Číny. Česko by se mělo chytit jednoho konkrétního tématu, například nějaké náboženské skupiny, jako jsou ujguři, ne globální otázky lidských práv,“ říká Kubáček s tím, že za cenzuru internetu pak může částečně i ochota celosvětových gigantů, jako je Google nebo Facebook se represím čínského režimu podvolit.

Zemanova stabilizace

Zeman, k jehož delegaci do Šanghaje se Petříček zapojil, přitom otázku lidských práv ve svém dialogu s Čínou vynechává opakovaně. U příležitosti své první prezidentské návštěvy v Číně v roce 2014 místní státní televizi CCTV řekl, že nepřijel do Číny, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naopak poučil o tom, jak stabilizovat společnost. „Upřesnil bych ten výrok tak, že se máme snažit porozumět, jak Čína stabilizovala svoji společnost,“ dodal později.

Česko a Čína si budou v příštím roce připomínat 70. výročí od navázání diplomatických vztahů. Ministr Petříček by to považoval za dobrý důvod k návštěvě čínského ministra v Praze. „Já ho pozval, abychom se u této příležitosti potkali,“ uvedl.

„ČR jako člen Rady OSN pro lidská práva bude nyní předkládat v rámci pravidelného přehledu své připomínky i v případě Číny,“ doplnil Petříček. Rada by se měla lidskými právy v Číně zabývat v úterý. „ČR bude odesílat své připomínky, do oficiálního odeslání bych nechtěl informovat, co je jejich obsahem,“ konstatoval Petříček.