Plat 160 tisíc čistého a tučný důchod z Bruselu. Kdo chce být europoslancem?

Existovala varianta spojení všech tří českých politických stran, které zasedají v europarlamentu pod značkou největší frakce Evropské lidové strany. Tedy TOP 09, STAN i lidovců. Nakonec to ale bude „nadvakrát“. Zatímco KDU-ČSL se rozhodla jet „na vlastní triko“, TOP 09 a Starostové a nezávislí zřejmě spojí pro evropské volby síly. V čele kandidátky by měli stát dosavadní europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN), i když schváleno to stranicky ještě nemají.

Otazník visí nad účastí bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera, který by podle neoficiálních informací Blesk Zpráv mohl následovat Jaromíra Štětinu. Bývalý novinář a protiruský bojovník Štětina se s TOP 09 nakonec rozešel a do voleb za ni nepůjde, přestože chce znovu kandidovat. Za koho, to není jasné. Niedermayer své rozhodnutí ještě neoznámil.

S problémy se potýká také ČSSD, ani ta ještě kandidátku pro eurovolby schválenou nemá. Špičky strany totiž neuspěly v přesvědčování „viditelných lídrů“ - exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, nebo podle kuloárních informací také bývalého europoslance Libora Roučka. Nakonec by se tak jedničkou měl stát dosavadní člen Evropského parlamentu Pavel Poc. Souhlasilo s tím nejužší vedení strany. Znovu kandidovat chce i jeho kolegyně Olga Sehnalová, kterou má veřejnost v paměti v souvislosti s dvojí kvalitou potravin.

Řady sociálních demokratů v europarlamentu naopak jistě opustí Miroslav Poche, který je v tuto chvíli externím poradcem na ministerstvu zahraničí. Obhajovat mandát nebude ani sociolog Jan Keller. Ten se vrátí zpět na Ostravskou univerzitu.

V čele hnutí ANO pro eurovolby by měla stanout také dosavadní poslankyně. Dita Charanzová se podle neoficiálních informací snažila i o post eurokomisařky, ten si ale, zdá se, ponechá Věra Jourová. Ta už před několika měsíci pro Blesk Zprávy řekla, že je domluvená s premiérem Andrejem Babišem. Opakovaný mandát jí navíc dá silnější pozici v rámci Evropské komise. A tak se Charanzová musí spokojit „jen“ s rolí jedničky na kandidátce do Evropského parlamentu. Přestože sama zatím oficiálně mluví o tom, že se ještě rozmýšlí.

„Otevřená vrátka“ si nechává i další europoslankyně za ANO Martina Dlabajová. Hnutí Andreje Babiše má potenciál v parlamentu své řady rozšířit, obhajuje čtyři křesla.

„Odpadlíci“ Pavel Telička a Petr Ježek, kteří se s hnutím v průběhu mandátu rozešli, mají zatím přístup rozdílný. Zatímco Ježek už řekl, že jeho odklon od ANO znamená i jeho konec v roli europoslance, Telička ještě váhá. Spekuluje se o tom, že by mohl kandidovat za hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Otázkou zatím zůstává, koho vyšlou do boje Piráti. Před pěti lety se těsně nedostali přes hranici pěti procent hlasů, nyní jsou ale jejich preference na tuzemské scéně výrazně vyšší. Strana může těžit z toho, že o volby do Evropského parlamentu by i při předpokládané nízké volební účasti mohli mít zájem převážně mladí Češi, tedy jejich „cílová“ skupina.

Zvučná jména se zatím v návrzích lídra za Piráty neobjevila. Zájem zatím vyjádřil pouze poslanec a zahraniční expert Pirátů Mikuláš Peksa. O místa v čele kandidátky se dále chtějí ucházet například vedoucí zahraničního odboru Pirátů Markéta Gregorová, překladatel Michal Gill nebo programátor Michael Polák. Rozhodne stranické fórum v druhé polovině ledna.

Jasnou pozici má europoslanec Jan Zahradil z ODS. Ten si místo v čele kandidátky pojistil, když se stal také celoevropským lídrem konzervativců, tzv. Spitzenkandidátem. Z tohoto postu by mohl v případě vítězství frakce usilovat o post v čele Evropské komise. Výhra konzervativců je ale málo pravděpodobná.

ODS má však reálné šance v europarlamentu posílit. Před pěti lety získala dvě křesla, nyní jsou její tuzemské preference ale výrazně vyšší. Znovu kandidovat bude i Zahradilův kolega Evžen Tošenovský. 

Lidoveckou kandidátku povede jako lídr předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda, který byl zařazen mezi 40 nejvlivnějších poslanců. 

Záda bude Svobodovi krýt Tomáš Zdechovský, na třetím místě bude Michaela Šojdrová. Ta v minulých volbách přeskočila počtem preferenčních hlasů právě Svobodu, který byl lídrem i před pěti lety. A v posledních měsících na sebe upozornila zejména apelem na přijetí syrských sirotků do Česka. KDU-ČSL schválila svou kandidátku už v květnu 2018, tedy rok před volbami.

Pozice komunistů se v europarlamentu pokusí udržet europoslankyně Kateřina Konečná. KSČM má v končícím parlamentu tři křesla. Za Konečnou budou další místa hájit na kandidátce nováčci. Stávající europoslanec Jaromír Kohlíček je až 17., Jiří Maštálka kandidovat nebude.