Europoslanci dostávají milion na kancelář: Někteří si tak „syslí“ i na důchod
Europoslanci každý měsíc ke svému platu dostávají navíc 4416 euro (114 tisíc korun) na různé „obecné“ výdaje, jako jsou pronájem kanceláře, počítač, předplatné novin a další věci. Nemusí ale dokládat, jestli peníze opravdu na tyto účely vynaložili, a mohou si je klidně ponechat. Reformu pravidel, která by čerpání těchto příspěvků zpřísnila, si poslanci v tichosti zamítli. „Beztrestně“ tak mohou peníze čerpat, i když reálně žádné výdaje nemají.
Každý rok vydává Evropský parlament bezmála 40 milionů eur (přibližně 1 miliarda korun) na příspěvek pro 751 europoslanců, ze kterých by si měli hradit převážně výdaje ve svých zemích. Tedy například kancelář, výdaje za telefon, internet, pořádání konferencí nebo výstav pro občany a další věci.
Takzvaný příspěvek na všeobecné výdaje ve výši 114 tisíc korun měsíčně mohou všichni europoslanci čerpat (nevztahuje se na ně daň), aniž by k výdajům vedli jakoukoliv evidenci nebo si schovávali doklady. Přestože existují pravidla, jakým způsobem a na co se tyto peníze mohou používat, není bohužel nikdo, kdo by jejich dodržování kontroloval.
Transparentní hospodaření „dali k ledu“
A jinak tomu nebude ani v budoucnu. Začátkem července totiž důležitý orgán, takzvané Předsednictvo Evropského parlamentu, v tichosti zamítlo více než rok připravovanou reformu. Ta měla čerpání těchto příspěvků zpřísnit – poslanci například měli dokládat, za co utrácejí, a případné neutracené peníze měli vracet. Nadpoloviční většina 15členného orgánu ovšem za zavřenými dveřmi novinku zarazila.
Podle serveru Politico byli proti zpřísnění poslanci frakce Evropské lidové strany (EPP), Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a části Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D). Součástí předsednictva je i současný předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který loni veřejně slíbil větší otevřenost a transparentnost v případě čerpání příspěvků europoslanců.
Kritika tohoto příspěvku a jeho nulové kontroly výrazně zaznívala po loňském odhalení skupinou evropských novinářů. Ti v rámci projektu „MEPs project“ dohledávali, jakým způsobem poslanci tyto štědré peníze utrácejí. A vyšlo najevo, že příliš transparentní to není.
Peníze čerpali, kanceláře nebyly k nalezení
Až u třetiny poslanců nebyla k nalezení nebo neexistovala žádná kancelář. Právě na její pronájem primárně tento příspěvek slouží. Část poslanců si kancelář pronajímala v budově patřící jejich politické straně, takže docházelo k jejímu nepřímému financování. Případně měli kancelář v domě, který sami vlastní. Jedním z takových byl i německý poslanec Manfred Weber, předseda frakce EPP, která se nyní postavila proti zpřísnění.
Někteří poslanci pod podmínkou anonymity přiznali, že si tyto peníze odkládají záměrně, například na důchod. A to přesto, že mají automaticky garantovaný štědrý evropský důchod vyplývající z jejich funkce. Po 63 letech věku mají nárok na důchod, který činí 3,5 procenta platu za každý rok výkonu mandátu. Hrubý plat činí euro 8484 euro, takže pokud europoslanec odslouží celé jedno volební období (5 let), bude v důchodu pobírat měsíčně 1329 euro (34 tisíc korun) ke svému národnímu důchodu.
To jsou zbytečné vyžírky. EU je diktátor, kde vyžírky rozhodují, zda bude mrkev a okurka rovná nebo ohnutá.