„Vlčice“ bojuje proti Erdoganovi. Varuje před „krutými muži“ a razí šátkovou revoluci

Prezidentská kandidátka jezdí od města k městu a od svých podpůrců sbírá barevné yemeni (tradiční turecký šátek se zdobeným okrajem - pozn. red.), svou kampaň v jednom z rozhovorů nazvala „šátkovou revolucí“. Nechala se slyšet, že chce ukončit agresivitu turecké politiky. Slíbila, že pokud se stane příští prezidentkou, všechny sebrané šátky vyvěsí na zdi bývalého prezidentského paláce Çankaya v Ankaře.

„Po dlouhou dobu v čele Turecka stáli krutí muži,“ řekla reportérům z CNN. Za hranicemi ji mnozí častují přízviskem „turecká železná lady“, doma ji ale označují za bájnou vlčici Asenu s modrou srstí, která podle pověstí vždy národ zachránila před nebezpečím. Sama Akşenerová ale preferuje jiná jména.

Bratr poslance zemřel při přestřelce. Násilí před volbami v Turecku eskaluje

Matka Turecka

„Někteří mi říkají sestro, ale většina, zvláště pak mladí, mě oslovují „matko Meral“, a abych pravdu řekla, miluju být matkou,“ prohlásila Akşenerová. Je jedinou ženou, která v nadcházejících prezidentských volbách kandiduje.

Stojí proti současnému prezidentovi Erdoganovi, Muharremu Incovi z opoziční strany Republikánská lidová strana a proti bývalému lídru prokurdské strany Selahattinu Demirtaşu, který je od konce roku 2016 ve vazbě, obviněn je z terorismu.  Na prezidenta kandidují i předseda levicové Vlastenecké strany Dogu Perinçek a šéf proislámské Strany štěstí Temel Karamollaoglu.

Prezidentská kandidátka Meral Akşenerová během své předvolební kampaně. | reprofoto/twitter

Oblíbená je nejen díky svému pohlaví, ale pro svůj umírněný konzervativní přístup a nacionální postoje. Odborníci se domnívají, že by ji mohli podpořit i lidé, kteří dříve patřili mezi Erdoganovy zastánce. Podle průzkumů se zatím drží na třetím místě. Ústředním Erdoganovým soupeřem zůstává Ince, nemá však podporu konzervativců, ta patří Akşenerové.

Akşenerová svou kandidaturou skutečně způsobila revoluci, během jejích proslovů ženy z hlav sundávají šátky a podávají jí je. „Pro budoucnost naší země a dětí, budu volit Meral Akşenerovou. Ženská ruka ví jak se postarat o zemi, chci, aby nám v čele stála matka,“ uvedla jedna z jejích stoupenkyň Esra Demirkolová.

Rakousko začne zavírat mešity a vyhošťovat imámy. Turecko běsní

Ministryně vnitra

Politická strana Akşenerové Strana dobra je nováčkem, ale její předsedkyně je ostřílená politička. Osm měsíců mezi lety 1996-1997 sloužila jako ministryně vnitra, musela se vyrovnat s válkou s Kurdy i s obviněními, že se v Turecku běžně porušují lidská práva.

„V Turecku fungovala humanitární organizace, její členové mi poslali seznam pohřešovaných osob. Nabídla jsem jim, abychom se na jejich hledání podíleli společně, víc mi od nich nepřišlo,“ odpověděla na otázku o lidských právech. Jako ministryně vnitra se také postavila armádě, která se v roce 1997 při tzv. postmoderním převratu pokusila svrhnout civilní vládu.

Ještě v minulém roce působila v Nacionálně činné straně, kvůli její podpoře prezidenta Erdogana z ní ale Akşenerová vystoupila. Díky svému „vzdoru“ má velmi širokou základnu podporovatelů. Ve své kampani slíbila, že změní politický systém, který vytvořil Erdogan. „S prezidentovým mimosoudním chováním mám velký problém,“ nechala se slyšet kandidátka.

Erdogan na mítinku v Bosně: „Jste připraveni uštědřit osmanskou facku?“

Nová podoba voleb

„Volby, před kterými stojíme, vyvolal Erdogan, je to to, co chce on. V Turecku teď nemáme prezidentský systém, jak ho známe ze západních demokratických států. Prezidenta nikdo nekontroluje, není žádná moc, která by proti němu mohla zasáhnout,“ prohlásila Akşenerová.

Je si vědoma toho, že se pravděpodobně do druhého kola voleb nedostane a proti Erdoganovi zřejmě stane Ince. Její kandidatura ale výrazně pozměnila tvář voleb. Dříve to vypadalo tak, že kandidoval úřadující prezident a proti němu stál jeden kandidát s podporou celé opozice. To Akşenerová odmítla, po jejím vzoru pak následně strany ohlásily vlastní kandidáty, a Turkové tak po řadě let mají u voleb na výběr.