Strach z uprchlíků vs. pravda: Invaze migrantů? Štváči se spletli, proud zeslábl

Údaje jednotlivých sčítání se za loňský rok různily. Například podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) přišlo do Evropy, která má mimochodem více než 750 milionů obyvatel, v roce 2015 kolem 1,62 milionu migrantů.

Našli se tací, kteří mluvili o uprchlické invazi. Třeba Jana Volfová, tehdy ještě spojenkyně Martina Konvičky pod společnou vlajkou dnes již rozpadlého Bloku proti islámu. „Jsem přesvědčena, že Evropa tohle nemůže vydržet,“ bouřila Volfová letos na jaře v České televizi a tvrdila, že přichází „invazní armáda“.

Před invazí však varoval i prezident Miloš Zeman, který na sklonku minulého roku označil migraci za „organizovanou invazi do Evropy“, kterou navíc řídí Muslimské bratrstvo. Odborníci to označili za konspiraci.

Odborník: Prezident šíří nenávist. Děti o uprchlících musí slyšet i jiné názory

Na Zemana však s gustem navázal při květnové pietě v Terezíně předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. „Co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svoji vlast, prchají, aby vytěžili náš léta a prací generací před námi budovaný evropský sociální a ekonomický systém, ne proto, že doma žijí v nesvobodě. A pokud tak třeba žijí, nechtějí za změny k prospěchu svého lidu bojovat! Mladí zdraví muži, s novými mobily v rukou, v kožených bundách za tisíce, se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři, vyrobených mnohdy i samotnými zločinnými převaděči,“ bouřil Vodička.

„Miliony migrantů na pochodu. České hranice bez ochrany,“ hlásaly pro změnu Národní listy, společný věstník Úsvitu a Bloku proti islámu. „Pouhých několik dnů by stačilo k tomu, aby se na území ČR nahrnuly desetitisíce agresivních migrantů,“ dodávaly v době, kdy islamofob Konvička spolupracoval také se šéfem Úsvitu a válečným veteránem Miroslavem Lidinským.

Více migrantů než loni v této době. Méně než na podzim

Česku se však migranti obloukem vyhýbají a také Evropa, zdá se, drží a na „invazi“ milionů to momentálně skutečně nevypadá. O něco nižší odhady přitom přinesla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), hlavní mezivládní organizace pro otázky migrace. Za rok 2015 uvádí na svých stránkách 1 011 712 příchozích po moři, zhruba 35 tisíc po souši. I z těchto čísel je patrné, že oproti loňskému roku – především podzimu 2015 – migrace dle měsíčního průměru výrazně poklesla.

V zatím posledním „sčítání migrantů“ organizace IOM tento týden srovnává, jak vypadal migrační tok loni v této době a jak vypadá letos. Za rok 2016 uvádí IOM odhad 230 885 příchodů po moři, alarmující je však smutná statistika týkající se 2920 úmrtí a zmizelých lidí. 8 049 migrantů přišlo podle této organizace letos po souši. Jde o údaje ryze aktuální, týkají se období od 1. ledna do 6. července 2016.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zveřejnila uprchlické údaje za první pololetí 2016. | IOM, infografika Blesk.cz

Pro srovnání v období mezi 1. lednem 2015 a 30. červnem 2015 přišlo dle odhadů IOM do Evropy mořskou cestou 141 969 lidí, 1 838 jich nalezlo ve vlnách Středozemního moře smrt. Meziročně tak za první pololetí migrace narostla, s ohledem na podzimní čísla jde však přece jen pro Evropu o jistou úlevu.

Právě s pocitem úlevy korespondovalo páteční vyjádření německého ministra vnitra Thomase de Maizièra, který uvedl, že do Německa, suverénně nejčastější cílové destinace migrantů, jich přišlo za první pololetí letošního roku 222 264. Oproti více než milionu příchozích za loňský rok z německého pohledu velmi přijatelné číslo.

Vznikne Idomeni 2? Stovky uprchlíků uvízly na srbsko-maďarských hranicích

Problémy nyní řeší především Italové, migrace směrem do Řecka se po uzavření dohody EU s Tureckem utlumila, stejně jako celá balkánská trasa. Problémy ve Středozemním moři však neustávají.  

„V tomto roce byla zatím nejčastější zemí odchodu Libye, následovaná Egyptem. K nejvíce záchranným operacím došlo v Sicilském průlivu. Zachránění migranti a uprchlíci jsou obvykle dopraveni do přístavů na Sicílii (Catania, Augusta, Porto Empedocle, Pozzollo a Palermo), na Lampedusu, do Kalábrie (Regiio Calabria, Crotonoe) a do Apulie (Taranto),“ vypočítává IOM.

Červenec 2016: Pod migračním tlakem se nachází především Itálie. | Reuters

Kromě Řecka se soustředí IOM také na Španělsko, přes které se někteří migranti snaží dostat do Evropy. Ovšem v podstatně nižším množství. Dle údajů organizace do konce dubna to bylo jen 1352 případů.

Řecko: Podmínky zůstávají složité. Ženy a děti převažují

Od Řecka se přitom v poslední době poněkud odvrátila pozornost. Podmínky v mnoha částech země však zůstávají složité, varuje ve své týdenní zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). „A to i v souvislosti se stoupajícími teplotami, které způsobují mdloby a dehydratace,“ uvádí zpráva. Oproti stejnému období za loňský rok se v období do konce června počet uprchlíků zvedl z 75 204 na 158 311. Mezi migranty tam převládají ženy a děti (59 %).

Že až dvě třetiny nynějších uprchlíků tvoří ženy a děti, tvrdí i Dětský fond OSN (UNICEF). Zatímco v červnu loňského roku bylo mezi migranty skutečně ještě zhruba 73 % mužů, situace se nyní výrazně proměnila.

Uprchlíci vystupující na řeckém ostrově Lesbos | EPA

OSN varuje: Balkánská trasa ještě není zcela mrtvá

UNHCR však nyní vydal varování s ohledem na stoupající napětí v jiné části Evropy – na maďarsko-srbských hranicích. Na srbské straně hranice čeká údajně kolem 1300 osob, agentura APA uvedla, že i v tomto případě jde hlavně o ženy a děti. Řada z nich přečkává mimo uprchlická zařízení, často pod širým nebem a bez dostupnosti hygienických zařízení.

OSN varuje: Neutěšená situace panuje na maďarsko-srbské hranici. | ČTK

Svědčí to i o tom, že balkánská trasa není zcela mrtvá. Za posledních 24 hodin dorazilo přes 500 lidí do Srbska z Bulharska či Makedonie. Dále pokračovat nemohou, maďarské úřady je zadržují v tranzitní zóně – pásmu dlouhém zhruba 8 kilometrů, kde však mohou žádat o azyl.

Větší problémy však do budoucna věští jiné ukazatele – za loňský rok podle UNHCR bylo na světě celkem 65,3 milionu uprchlíků, což je rekordní počet. Jde často (ve více než 40 milionech případů) o tzv. vnitřně vysídlené uprchlíky, kteří utekli v rámci své země na bezpečnější místo. Odborníci však také varují před novou, zatím právně nezakotvenou skupinou uprchlíků v budoucnu – enviromentálními uprchlíky, kteří budou prchat ze svých zemí kvůli zhoršeným klimatickým podmínkám.

Horáček: Odpůrce migrace je jako odpůrce deště. Pomozme těm, kdo ctí náš řád

V současné době přitom polovina světových uprchlíků pochází ze tří zemí – Sýrie (4,9 milionu), Afghánistánu (2,7 milionu) a Somálska (1,1 milionu). Nejvíce vnitřně vysídlených osob má Kolumbie (6,9 milionu lidí), zhruba polovinu uprchlíků po celém světě pak tvoří děti.

„Stále více lidí je vysídlováno v důsledku válek a pronásledování a to je samo o sobě znepokojivé, avšak přibývá i faktorů, které uprchlíky ohrožují. Na moři každoročně umírá hrozivé množství uprchlíků a migrantů; na souši narážejí lidé prchající před válkou na uzavřené hranice. V některých zemích se prosazuje politika namířená proti azylu. Ochota národů spolupracovat nejen ve prospěch uprchlíků, ale i v zájmu celého lidstva, je dnes vystavena zkoušce a my naléhavě potřebujeme, aby zvítězil tento smysl pro jednotu,“ apeluje přitom vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.