Nezaměstnanost v Česku loni v prosinci stoupla ze 4,9 procenta na 5,2 procenta. Lidí bez práce přibylo o 18 618, což je ale nejlepší výsledek od roku 2008. Čísla v pondělí oznámil Úřad práce ČR. Nárůst je podle něj běžný vývoj ke konci roku, kdy se projevuje postupné ukončování sezonních prací. Jak se nezaměstnanost vyvíjela v jednotlivých krajích?
Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji v prosinci stoupl o 0,3 procentního bodu na 5,5 procenta. V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo na konci roku 11 796 lidí. Meziročně ubylo v Karlovarském kraji 3100 nezaměstnaných. V Česku v prosinci 2016 podíl nezaměstnaných vzrostl na 5,2 procenta.
Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání, bylo na konci prosince v Karlovarském kraji 10 768. Proti listopadu je to o 581 více.
Nejnižší podíl nezaměstnaných má Chebsko. V prosinci to bylo 3,5 procenta. V listopadu to bylo jen 3,3 procenta. Práci hledá na Chebsku 2354 lidí. Výrazně vyšší je pak stále nezaměstnanost na Sokolovsku. Uchazečů o zaměstnání je zde 4775. Podíl nezaměstnaných v prosinci stoupnul na 7,4 procenta z listopadových sedmi procent.
Počet volných pracovních míst v Karlovarském kraji byl na konci prosince 3678, o 11 méně než před měsícem. Na Karlovarsku si mohou uchazeči vybrat z nabídky 1464 volných míst. To je 3,2 uchazeče na jedno místo. Zcela odlišná je pak situace na Sokolovsku, kde je k dispozici jen 481 volných míst. Na jedno místo tak připadá 9,9 uchazeče, což je pátý nejvyšší poměr v Česku.
Nezaměstnanost v Praze v prosinci zůstala na listopadových 3,4 procenta. Lidí bez práce ovšem dále ubylo o 484 na 30 179 uchazečů o zaměstnání. Zároveň se snížila nabídka volných pracovních míst o 271 na 21 054. Hlavní město se po osmi měsících znovu stalo krajem s nejnižší nezaměstnaností.
Dosažitelných uchazečů o práci, tedy těch, kteří mohou do zaměstnaní nastoupit okamžitě, bylo v metropoli na konci loňska 28 249. Na jedno volné místo připadalo stejně jako o měsíc dříve 1,4 zájemce, což je spolu s Chebskem, Domažlickem a Pelhřimovskem šestý nejnižší počet v Česku. Celostátní průměr je 2,9 uchazeče.
Praha je poprvé od dubna znovu krajem s nejnižší nezaměstnaností. Do čela pořadí se vrátila kvůli nárůstu podílu lidí bez práce v Plzeňském kraji. Ve srovnání okresů má Praha spolu s Pardubickem sedmou nejnižší nezaměstnanost. Nejnižší je 1,8 procenta na Rychnovsku a v Praze-východ, nad deseti procenty je nadále na Karvinsku a Mostecku.
Větší podíl lidí bez práce je v metropoli mezi ženami, je to 3,5 procenta. U mužů úřady práce v Praze v prosinci registrovaly nezaměstnanost 3,2 procenta.
V Ústeckém kraji zůstává nezaměstnanost nejvyšší v zemi, v prosinci mírně stoupla na 7,8 procenta. Sever Čech už ale dohání Moravskoslezský kraj, kde byla nezaměstnanost 7,5 procenta. Navíc Most už není v čele žebříčku jednotlivých okresů, na Mostecku v prosinci počet nezaměstnaných dokonce klesl.
Bez práce bylo v Ústeckém kraji ke konci roku 44 528 lidí, což je o 818 více lidí než na konci listopadu. Projevilo se ukončení venkovních prací a na úřady se hlásili lidé, kterým končila v závěru roku pracovní smlouva. Míra nezaměstnanosti meziměsíčně vzrostla o 0,2 procentního bodu, a vrátila se tak na úroveň z konce října.
Okresem s nejvyšší nezaměstnaností bývalo řadu let Mostecko. V regionu navíc panovala loni obava, že nezaměstnaných bude přibývat kvůli ukončení těžby v lomu ČSA. V prosinci nicméně nezaměstnanost zůstala na úrovni 10,1 procenta a tamní úřad práce evidoval 7 697 lidí, což je o 23 méně než v listopadu. Na vrcholu republikového žebříčku je nyní okres Karviná, kde byla nezaměstnanost na konci uplynulého měsíce 10,3 procenta.
Meziročně na severu Čech stejně jako v jiných oblastech přibylo volných míst. Zatímco v rámci celé republiky na jedno volné místo připadají zhruba tři uchazeči, na Ústecku je jich 11 a na Chomutovsku osm.
Všech sedm okresů se s mírou nezaměstnanosti vejde do první dvacítky. Nejnižší je v kraji stále na Litoměřicku, které s hodnotou 6,3 procenta obsadilo devatenáctou pozici.
Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji v prosinci stoupla na 3,8 procenta z 3,5 procenta v listopadu. Práci k poslednímu prosinci nemělo 14 270 lidí, proti listopadu o 754 víc. V celoročním porovnání nezaměstnanost v kraji loni klesla. Na konci prosince 2015 nezaměstnanost v kraji činila rovných pět procent a práci si hledalo 18 574 lidí. Na Rychnovsku byla s hodnotou 1,8 procenta nadále nejnižší nezaměstnanost v ČR.
Nezaměstnanost v prosinci stoupla ve všech pěti okresech hradeckého kraje. Nejvyšší nezaměstnanost byla ke konci prosince na Náchodsku, kde stoupla na 4,4 procenta z listopadových 3,9 procenta. Na Rychnovsku trh práce dlouhodobě ovlivňuje rostoucí závod automobilky Škoda Auto v Kvasinách. Do konce loňského roku závod v rámci projektu rozšíření přijal 2600 zaměstnanců a další lidi bude nabírat. V popředí republikového žebříčku bylo ke konci roku i Jičínsko, kde tři procenta znamenala šestou nejnižší nezaměstnanost v zemi.
Na jedno volné místo v kraji v prosinci připadli 2,3 uchazeče o práci. Na Rychnovsku bylo nadále víc míst než lidí bez práce, na 984 nezaměstnaných tam připadalo 1401 volných míst. Naopak na Náchodsku na jednu pozici připadlo 3,5 uchazeče.
Ve srovnání s celostátním průměrem byla nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji výrazně nižší. V krajském srovnání měly nižší nezaměstnanost než Královéhradecký kraj jen Praha a Plzeňský kraj.
Nezaměstnanost na jihu Moravy v prosinci vzrostla o 0,4 procentního bodu na 6,1 procenta. Bez práce bylo 49 032 lidí, což je nejvíce od loňského května. Nezaměstnanost v regionu po loňský celý rok většinou klesala, výjimkou byl mírný nárůst v červenci.
Aktuální prosincová nezaměstnanost je i přes růst nejnižší za několik posledních let. V roce 2015 v prosinci činila rovných sedm procent, o rok předtím byla ještě o 1,2 procentního bodu vyšší.
Nezaměstnaných ve Zlínském kraji v prosinci přibylo, bez práce bylo na konci měsíce 19 848 lidí. Je to o 1426 více než na konci listopadu. Podíl nezaměstnaných se tak v kraji zvýšil z listopadových 4,5 procenta na prosincových 4,9 procenta.
Počet nezaměstnaných byl i přes růst o 4026 nižší než v prosinci 2015. „To znamená, že situace na trhu práce je pořád velmi příznivá. Nejnižší zaměstnanost jsme zaznamenali v roce 2008, a ani v roce 2008 v prosinci nebyl tak nízký počet uchazečů o zaměstnání. Vždycky v prosinci ten počet uchazečů o zaměstnání přesahoval hodnotu 20 000,“ uvedla ředitelka krajské pobočky úřadu práce Miriam Majdyšová.
Nově se na úřadu práce v prosinci zaregistrovalo 3295 lidí, o 664 více než v listopadu, ale o 151 méně než před rokem. Vyřazeno bylo v prosinci 1869 lidí, tedy o 773 méně než v listopadu a o 69 méně než v prosinci 2015.
Nezaměstnanost stoupla ve všech čtyřech okresech kraje, nejnižší je na Zlínsku, kde činí čtyři procenta. Nejvyšší nezaměstnanost je na Vsetínsku, a to 5,9 procenta. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je v obci Kunkovice na Kroměřížsku, a to 17,7 procenta, nejnižší je v obci Karlovice na Zlínsku, kde činí 0,6 procenta. V krajském městě Zlíně je podíl nezaměstnaných čtyři procenta.
Úřad práce v kraji nabízel na konci prosince 6528 volných pracovních míst, v listopadu jich bylo o 96 více. Před rokem jich však úřad práce evidoval o 718 méně. Na jedno místo nyní připadají tři uchazeči o zaměstnání.
Nezaměstnanost ve středních Čechách v prosinci stoupla o 0,2 procentního bodu na 4,3 procenta. Úřady práce v regionu koncem měsíce evidovaly 38 966 uchazečů o zaměstnání, o 1455 více než na konci listopadu. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se počet nezaměstnaných ve středních Čechách snížil o 9136 lidí, tedy o 1,1 procentního bodu.
Nejnižší nezaměstnanost je v okresech Praha-východ (1,8 procenta), Mladá Boleslav (2,7 procenta), Benešov (2,8 procenta) a Praha-západ (2,8 procenta).
Na meziročním snížení nezaměstnanosti má podíl dobrá ekonomická situace i spolupráce úřadu práce se zaměstnavateli. „Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (21 054), ve Středočeském (18 650), Jihomoravském (11 228) a Moravskoslezském (10 911) kraji,“ uvedli statistici. Na jedno volné místo ve Středočeském kraji připadají dva uchazeči o zaměstnání.
V prosinci se přišlo na pracovní úřad nově zaregistrovat 5 710 lidí, což bylo o 401 více než v předchozím měsíci. Vyřazeno z evidence bylo 4255 uchazečů, což je o 1561 méně než v listopadu.
Celkový počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání, kteří mohli ihned nastoupit do práce, byl v prosinci ve středních Čechách 37 393.
Podíl nezaměstnaných v Plzeňském kraji v prosinci vzrostl z listopadových 3,3 procenta na 3,6 procenta. Byl tak po Praze druhý nejnižší v Česku. Před rokem byl v kraji o jeden procentní bod vyšší. ČTK to v pondělí řekl Tomáš Moravec z krajské pobočky úřadu práce. V lednu by měla podle něj nezaměstnanost opět mírně vzrůst.
K poslednímu prosinci bylo v regionu bez práce 14 655 lidí, což bylo o 1012 více než před měsícem, ale proti předloňskému prosinci o 3932 méně. Nabídka zaměstnání v kraji stagnovala, lidé si mohou vybrat z více než 10 200 volných pracovních míst.
Plzeňský kraj ztratil v prosinci po sedmi měsících prvenství mezi všemi kraji. S nejnižší nezaměstnaností v zemi ho předstihla Praha, kde v prosinci podíl nezaměstnaných stagnoval na 3,4 procenta, protože tam nemají na nezaměstnanost žádný vliv sezonní práce.
„V lednu očekáváme v kraji, tak jako v minulých letech, nárůst nezaměstnanosti o zhruba dvě desetiny. Ještě nezačnou sezonní práce a často končí smlouvy na dobu určitou,“ řekl Moravec.
Počet volných míst v regionu proti listopadu klesl o 41 na prosincových 10 210, což je meziroční nárůst o 1752 míst. Na jednu volnou pozici připadá v kraji 1,4 uchazeče, o desetinu více než v listopadu.
Nezaměstnanost se zvýšila v šesti ze sedmi okresů kraje, stagnovala pouze v krajském městě. Nejvíce, o šest desetin bodu na 3,9 procenta, vzrostla v kraji na Klatovsku a o pět desetin bodu se zvýšila na Tachovsku, kde je dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných v kraji.
V Plzni bylo k dispozici 3634 volných míst, meziročně o 1253 více, a na jedno pracovní tam je 1,2 uchazeče. Na Klatovsku je 1394 volných míst a 1,7 uchazeče na jednu pozici. Mezi 630 až 1200 volnými místy hlásí Rokycansko, jih a sever Plzeňska a Domažlicko.
Na Vysočině přibylo v prosinci 2084 lidí bez práce, což byl největší měsíční nárůst za uplynulý rok. Nezaměstnanost v kraji tak v posledním loňském měsíci stoupla o sedm desetin procentního bodu na 5,2 procenta. Na konci roku hledalo na celé Vysočině nové pracovní místo 17 672 osob, uvedl v pondělí Úřad práce ČR. Lidí bez práce přibylo ve všech pěti okresech. Situace je ale stále příznivější než koncem roku v minulých letech, lepší je také nabídka volných pracovních míst.
Přes skokový nárůst byla nezaměstnanost na Vysočině ke konci minulého roku o procento nižší než v prosinci 2015. Tehdy v kraji nemělo práci 21 268 lidí. Méně nezaměstnaných než loni bylo na Vysočině v závěru roku naposled v prosinci 2007.
„Konec příznivého počasí, ukončování pracovních poměrů na dobu určitou, rychlé ukončování sezonních prací a příchod živnostníků do evidence úřadu práce,“ uvedl pro ČTK analytik jihlavského úřadu práce Pavel Literák hlavní důvody prosincového vývoje. Předpokládá, že v nejbližších týdnech by se nezaměstnanost mohla ještě o něco zvýšit. Vzhledem k velké poptávce po nových pracovnících by ale tento růst mohl být jen přechodný.
V uplynulém roce počty lidí bez práce na Vysočině převážně klesaly. Kromě prosince se nezaměstnanost zvýšila pouze v lednu, kdy na úřadech práce v kraji přibylo 1010 lidí, a v červenci, kdy nárůst představoval 709 osob.
V prosinci si nejvíc pohoršilo Třebíčsko, kde nezaměstnanost stoupla o osm desetin procentního bodu na 6,8 procenta. Bez práce bylo v tomto okrese koncem roku 5122 lidí, na Vysočině nejvíc. V okresech Žďár nad Sázavou a Pelhřimov se nezaměstnanost zvýšila shodně o šest desetin procentního bodu a na Havlíčkobrodsku a Pelhřimovsku vzrostla o půl procentního bodu.
Volných pracovních míst evidoval na Vysočině úřad práce ke konci roku 5418, od listopadu jejich počet klesl jen o 55. V prosinci 2015 hledali zaměstnavatelé v kraji 3588 pracovníků.
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji v prosinci vzrostla z listopadových 5,5 procenta na 5,9 procenta. V regionu bylo na konci roku 2016 evidováno 26 495 uchazečů o zaměstnání, v listopadu jich bylo 24 524.
Olomoucký kraj v prosinci opět vykázal čtvrtou nejvyšší nezaměstnanost v Česku. Vyšší podíl nezaměstnaných úřady práce evidovaly v Ústeckém kraji (7,8 procenta), Moravskoslezském kraji (7,5 procenta) a Jihomoravském kraji (6,1 procenta).
Nezaměstnanost v prosinci vzrostla ve všech pěti okresech Olomouckého kraje. Nejvyšší nezaměstnanost opět vykázalo Jesenicko, kde se podíl nezaměstnaných osob zvýšil z listopadových 7,3 procenta na 8,5 procenta. Na Přerovsku nezaměstnanost v prosinci vzrostla z 6,4 procenta na 6,9 procenta a na Šumpersku z 5,6 procenta na 6,2 procenta.
Na Olomoucku se podíl nezaměstnaných osob v prosinci zvýšil z 5,3 procenta na 5,7 procenta. Nejnižší nezaměstnanost v Olomouckém kraji dlouhodobě vykazuje Prostějovsko, kde se v prosinci zvýšila o dvě desetiny procentního bodu na 3,9 procenta.
Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji v prosinci vzrostl o 0,4 procentního bodu na 7,5 procenta. Práci na konci měsíce nemělo 64 036 lidí v evidenci úřadu práce, což bylo o 2129 více než na konci listopadu. Ve srovnání s koncem roku 2015 byl ale podíl nezaměstnaných v kraji nižší o 1,1 procentního bodu a v evidenci jich bylo o 8537 méně.
Moravskoslezský kraj je na tom s nezaměstnaností mezi regiony v Česku téměř nejhůř, vyšší podíl nezaměstnaných (7,8 procenta) má jen Ústecký kraj.
V Moravskoslezském kraji stoupla nezaměstnanost téměř ve všech okresech, nejvíce o jeden procentní bod na Bruntálsku, kde dosáhla 9,5 procenta a v evidenci přibylo 596 uchazečů. O 0,6 procentního bodu na 5,6 procenta vzrostl podíl nezaměstnaných na Opavsku, tam počet evidovaných uchazečů stoupl nejvíce v kraji - o 683.
Na Karvinsku jako v jediném okrese kraje počet nezaměstnaných v evidenci ÚP poklesl, ale jen o tři. Nezaměstnanost tam zůstala na 10,3 procenta, což je nejvíce mezi všemi okresy v zemi.
Nezaměstnanost v Libereckém kraji v závěru loňského roku vzrostla o 0,2 procentního bodu na 5,2 procenta. Práci hledalo v prosinci 16 104 lidí, v listopadu jich bylo o 486 méně. Podle údajů z Úřadu práce ČR (ÚP) bylo před rokem v Libereckém kraji bez práce 19.507 lidí a nezaměstnanost byla na konci roku 2015 na 6,4 procenta.
Nezaměstnanost vzrostla v prosinci ve všech okresech Libereckého kraje. Nejvýrazněji na Semilsku, kde stoupla o 0,4 procentního bodu na 5,5 procenta. Bez práce bylo v regionu na konci loňského roku 2679 lidí, což bylo o 194 více než v listopadu.
V ostatních okresech kraje stoupla nezaměstnanost v prosinci shodně o desetinu bodu. Nejhorší je situace na Liberecku, kde bylo na konci roku bez práce 6870 lidí, o 132 více než v listopadu. Nezaměstnanost tam vzrostla na 5,7 procenta. Na opačné straně žebříčku je Českolipsko s nezaměstnaností 4,2 procenta, kde v prosinci úřady evidovaly 3365 uchazečů o práci. Před měsícem jich bylo o 114 méně.
V Libereckém kraji evidovaly úřady na konci roku 5607 volných míst, o 253 méně než před měsícem. V rámci kraje je největší nabídka práce na Českolipsku a Liberecku, kde mají jedno volné místo pro 2,6 uchazeče. Nejhůř je na tom Jablonecko s jedním volným místem pro čtyři nezaměstnané.
Prosincová nezaměstnanost stoupla o čtyři desetiny procentního bodu na čtyři procenta. V kraji bylo bez práce 14 407 lidí. Firmy nabízely téměř 10 000 míst. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
Podíl nezaměstnaných stoupl ve všech okresech. Nejvyšší byl na Svitavsku s 5,6 procenta, nejnižší na Pardubicku s 3,4 procenta. Loni ve stejnou dobu byla nezaměstnanost o 1,1 procentního bodu vyšší.
Firmy v kraji poptávají velké množství zaměstnanců, jejich zájem stále roste. V prosinci 2015 podniky hledaly bezmála 6200 lidí, na konci loňského roku chtěly zaměstnat okolo 10 000 pracovníků.
Velká poptávka je po kvalifikovaných zaměstnancích do výroby, ale i po řidičích. Pardubický kraj proto mimo jiné upravuje skladbu učebních oborů ve svých středních školách, čímž se snaží vyjít vstříc poptávce po konkrétních profesích.
V Hlinsku na Chrudimsku vznikne příští školní rok nový obor mlékař, v Žamberku chystají nový vzdělávací obor klempíř a v Ústí nad Orlicí se bude otevírat obor autolakýrník.
Nezaměstnanost v Jihočeském kraji stoupla v prosinci na 4,3 procenta. Je to o pět desetin procentního bodu více než v listopadu. Bez práce bylo 19 385 lidí. ČTK to řekl Jiří Beran z Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích.
„V prosinci se přišlo nově zaevidovat na pracoviště Úřadu práce ČR v Jihočeském kraji celkem 4245 nových uchazečů o zaměstnání, což bylo oproti předchozímu měsíci o 1021 osob více. Naproti tomu v kraji byla ukončena evidence 2085 uchazečům o zaměstnání, a z toho bylo do zaměstnání umístěno 1140 uchazečů,“ řekl Beran.
V kraji je nyní 9458 volných pracovních míst, o 150 méně než koncem listopadu. Na jedno místo připadají zhruba dva uchazeči. Meziročně bylo ale v prosinci na jihu Čech o téměř 2600 pracovních míst víc než ve stejném měsíci roku 2015. „Největší zájem je o řidiče aut v dálkové nákladní dopravě a pracovníky ve strojírenských profesích,“ řekl Beran. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v regionu 17 909 dosažitelných uchazečů.
Jihočeský kraj evidoval v prosinci společně se Středočeským krajem pátý nejnižší podíl nezaměstnaných, po Praze, Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Počet lidí bez práce meziměsíčně vzrostl ve všech okresech Jihočeského kraje: nejvíce na Jindřichohradecku o jeden procentní bod, nejméně v okrese České Budějovice, zde o dvě desetiny procentního bodu. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává i nadále v okrese Český Krumlov (6,6 procenta), nejmenší v okrese České Budějovice (3,3 procenta).
21°C
Statistiky v ČR jsou naprosto nedůvěryhodné zkreslené a lživé. S těmi počty nezaměstnaných je to stejná skrčka na občana, jako statistiky s průměrnou mzdou, kde se průměrují statisícové platy managerů s platem prodavačky.(správně by to mělo být vedeno oborově) ÚP a sociálka má tolik nezaměstnaných, kolik jich má vedených v evidenci. Ale je tady ještě spousta těch, co nedosáhnou ani na podporu v nezaměstnanosti a ani na soc. dávky a tito nešťastníci nikde v evidenci nejsou. Nehledě k tomu, že když uchazeč o práci nabídku ÚP odmítně je nekompromisně vyřazen z evidence. Díky tomu např. zaměstnavatelé vydírají uchazeče nad 55 let minimální mzdou a otrockými pracovními podmínkami. Navíc se vůbec nebere v potaz, že poměrně velká čast těchto starších uchazečů má už ve svých létech vážné zdravotní problémy ale do penze odejít přesto nemohou, protože podmínky pro odchod do penze jsou velmi tvrdé a posudkový lékaři nevyzpytatelní.