Lidi v Česku trápí strach o práci. I když je teď nezaměstnanost nízká

Muž přemýšlí nad prací. (Ilustrační foto)
Muž přemýšlí nad prací. (Ilustrační foto)  (Autor: profimedia.cz)
Autor: ula - 
12. června 2016
05:15

Užíváme si hospodářského růstu, mzdy rostou rychleji než loni a míra nezaměstnanosti je rekordně nízká. Přesto má bezmála polovina Čechů strach, že o práci přijde a nebude mít na splácení svých závazků. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek a radí, aby si každý tvořil finanční rezervy.

Monika z východních Čech se o práci bojí poměrně často. Před osmi lety si pořídila na hypotéku byt za 1,7 milionu. Vedla ji k tomu úvaha, že čím dřív si byt na splátky pořídí, tím dříve ho splatí. A ve čtyřiceti letech se bude moct těšit ze života bez závazků. Jenže téměř dvacet let splátek se může stát osudných i člověku, který je pracovitý a má stálé zaměstnání.

„Když jsem se po škole osamostatnila a začala vydělávat, nadchla mě představa, že bych se nemusela se splácením hypotéky trápit do padesáti nebo šedesáti let, jako spousta lidí v mém okolí, ale mohla bych ji mít z krku už ve čtyřicet,“ popisuje Monika. „Navíc jsem měla dobrou práci, kde jsem si vydělala pěkné peníze a mohla si dovolit splácet 9 tisíc měsíčně.“

Dnes je Monika vdaná a manžel jí se splátkami hypotéky pomáhá. Na jeho podporu se ale nemůže spolehnout stoprocentně. Manžel pracuje ve stavebnictví, které je sezónní záležitostí. Během roku jsou měsíce, kdy do rodinného rozpočtu plyne méně peněz.

„Držím si finanční rezervu půl roku dopředu, protože hypotéku chci splácet a vím, že když bych přišla o práci nebo dlouhodobě onemocněla, mohla bych se dostat do dluhů. Takhle vím, že bychom určitě dokázali přežít pět až šest měsíců, aniž by nás to nějakým způsobem výrazně zatížilo nebo třeba zruinovalo,“ míní paní Monika.

Strach z nemoci nebo ze snížení mzdy

Obavy o finanční situaci jsou nejčastěji spojovány se situací, kdy mají lidé vyšší výdaje než příjmy. Hned zatím uvádí třetina respondenti ale i riziko ztráty zaměstnání. „Kromě ztráty práce může mít nejistá finanční situace také řadu dalších objektivních příčin. Více než 14 procent respondentů našeho průzkumu vnímá jako zásadní riziko zhoršení zdravotního stavu a 13 procent se obává snížení mzdy,“ doplňuje Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Nejvíce se bojí Ústečané a vyučení

Největší obavy ze zhoršení své finanční situace v souvislosti se ztrátou zaměstnání mají obyvatelé Ústeckého kraje a obecně pak lidé vyučení a žijící ve městech s 20 tisíci až 100 tisíc obyvateli. Riziko ztráty práce vnímají nejméně respondenti z Královéhradeckého kraje, lidé se základním vzděláním a z měst s pěti až 20 tisíci obyvateli.

Úroveň obav ze ztráty zaměstnání kopíruje míru nezaměstnanosti i podíl lidí s dluhem v rámci regionů České republiky. Například v ústeckém regionu mají lidé nejen největší obavy ze zhoršení své finanční situace spojené se ztrátou zaměstnaní, ale také je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR (8,8 %) a současně zde žije nejvíce lidí s dluhem (bezmála 11,9 % ze všech dlužníků). Královéhradecký kraj má nejen velmi nízkou nezaměstnanost (4,2 %), ale také zde žije málo zadlužených lidí (3,6 %).

Nezaměstnanost je nízká, lidé se přesto bojí o práci. Nezaměstnanost je nízká, lidé se přesto bojí o práci. | Profimedia

Příspěvky v nezaměstnanosti na splátky nestačí

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zůstává samostatně žijícímu příjemci příspěvku v nezaměstnanosti po zaplacení nájmu disponibilní příjem zhruba 3 400 korun. Průměrnou půjčku ve výši 27 000 korun by podle statistik společnosti KRUK nezaměstnaný dlužník při využití celého svého disponibilního příjmu splácel osm měsíců.

Disponibilní příjem samostatně žijícího člověka pracujícího za minimální mzdu (9 900 korun) je přibližně sedm tisíc korun. Průměrnou výši dluhu by tedy, při plném využití disponibilního příjmu, splatil za čtyři měsíce.

Kroky z finanční nejistoty

Základním způsobem prevence před neschopností splácet závazky v případě nečekaných situací je průběžná tvorba finanční rezervy ve výši alespoň tříměsíčního platu. Pokud jsou rezervy vyčerpány a příjmy dlužníka nestačí na měsíční splátky, lze podniknout následující kroky:

  • Dojednat s věřitelem snížení (alespoň přechodné) měsíčních splátek úvěru.
  • S pomocí odborníků konsolidovat více dluhů do jediné půjčky s přijatelnými splátkami
  • Prodej majetku

„Možnost ztráty zaměstnání či jiného druhu hlavního příjmu je pro osoby s půjčkou obrovským rizikem, proti kterému se lze chránit pouze průběžným vytvářením finanční rezervy. V případě, kdy opravdu dojde k výpadku příjmů a zadlužená osoba ví, že v následujících měsících nebude schopná hradit plnou výši splátek, je třeba, aby kontaktovala věřitele a společně s ním našla řešení schůdné pro obě strany,“ vysvětluje Fixová.

prycsnima ( 12. června 2016 08:40 )

Mám strach! Bez práce nebude mít stát ani já moc peněz na podporu těch miliónů co sem přijdou na návštěvu. Nedostavím jim pak ani můj barák.když nebudeme dřít mohla by v evropě půl afriky trpět hladem. 

Zobrazit celou diskusi