19°C
Místní v dovolenkovém ráji Čechů zuří kvůli turistům: Berou nám bydlení, tuny odpadků nechávají
Turistika na Kanárech překonává rekordy, představuje enormní část ostrovní ekonomiky. Jenže mnozí místní říkají, že z cestovního ruchu nemají žádný prospěch, protože bydlení je kvůli němu stále hůře dostupné a průměrné platy jsou stále nízké, píše web rádia Deutsche Welle.
Juan (53) už řadu let žije na ostrově Gran Canaria v provizorní chatrči z vlnitého plechu, protože si nemůže dovolit byt. Pracuje v hotelovém komplexu jako plavčík u bazénu, ale měsíčně si vydělá jen 1 000 eur (25 tisíc Kč). „Jeho příběh symbolizuje to, co se na Kanárských ostrovech děje,“ shrnuje pro DW novinář Toni Ferrera, který se regionálními problémy zabývá již řadu let. „Cestovní ruch vytváří spoustu pracovních míst, ale co je to za pracovní místa, když nestačí ani na nájem bytu?“ kritizuje Ferrera.
Mnoho lidí žijících a pracujících na Kanárských ostrovech kritizuje cestovní ruch, respektive tu jeho formu, která se tam rozvinula.
V sobotu 20. dubna až 60 000 lidí (podle policie 20 tisíc) vyšlo do ulic vyjádřit svou nespokojenost. Protest spoluorganizovala nadace Fundación Canaria Tamaimos. Velká část společnosti je nespokojena s tím, jak se věci vyvíjejí, řekl šéf nadace José Miguel Martín.
Vývoj je obzvláště dramatický od konce pandemie. V roce 2023 přijelo na Kanárské ostrovy více než 16 milionů turistů, což byl rekord. Hlavně přijíždějí z Británie, Německa a Nizozemska, dva miliony z nich jsou pak spoluobčané ze španělské pevniny, uvádí DW. A dosavadní údaje za rok 2024 naznačují, že by letošek mohl rekord opět překonat.
Nízké platy, málo práce
V loňském roce utratili rekreanti na Kanárských ostrovech více než 20 miliard eur (500 mld. Kč), cestovní ruch se podílí téměř 40 % na celkovém hospodářském výkonu regionu. „Jenže nic z toho bohatství tady nezůstává. Jen odpadky a další negativní důsledky,“ stěžuje si Martín.
Zdravotnictví je velmi zatížené, ulice přeplněné. A třebaže je cestovní ruch na vzestupu, většina obyvatel ostrovů najde pouze nekvalifikovanou práci v hotelech a apartmánech. Průměrné měsíční platy jsou jedny z nejnižších v celém Španělsku a nezaměstnanost je vysoká. Podle odborového svazu Comisiones Obreras je každý třetí obyvatel ostrova ohrožen chudobou.
Apartmány vlastněné cizinci
Jedním z nejpalčivějších problémů regionu je nedostatek cenově dostupného bydlení. V posledních letech ho zhoršuje nekontrolovaný nárůst rekreačních pronájmů. Asi třetinu všech bytů/apartmánů na Kanárských ostrovech vlastní cizinci, využívají je jako rekreační objekty, říká Victor Martín, další z organizátorů velkého protestu. Průměrné nájmy se mezi lety 2014 a 2024 zdvojnásobily.
Nedávné demonstrace nejsou namířeny proti cestovnímu ruchu jako takovému, uvedl Victor Martín. „Jsme si vědomi toho, že cestovní ruch na Kanárských ostrovech ze dne na den neztratí význam. Ale jeho současný model se musí změnit." S dalšími aktivisty si přejí moratorium na všechny stavební projekty, aby se přesně analyzovalo, kolik cestovního ruchu region zvládne. Podle něj je jasné, že se odvětví musí zmenšit. Jenže se zatím naopak v expanzi pokračuje, po letech se například znovu rozběhly zastavené stavby dvou kontroverzních komplexů v Tenerife.
Za Kanárské ostrovy se demonstrovalo i na španělské pevnině - i ve velkých městech totiž četní obyvatelé trpí stále rostoucím turistickým odvětvím, jež i jim zdražuje bydlení a proměňuje život. V Barceloně, Madridu, na Mallorce či Ibize se projevuje stále větší nespokojenost s negativními dopady masového cestovního ruchu, připomíná DW. Španělská podnikatelská asociace CEOE již hovoří o nové nevraživosti vůči cestovnímu ruchu v zemi.
Socialistický premiér Pedro Sánchez deklaroval, že je potřeba snížit závislost země na turistice, i kvůli zkušenosti s ohromným propadem za koronavirové pandemie. Výsledek však zatím žádný; podle španělské asociace cestovního ruchu Exceltur vygeneroval tento průmysl v loňském roce příjmy ve výši 186 miliard eur (4,6 bilionu Kč), což představuje 12,8 % hrubého domácího produktu. V letošním roce sdružení očekává další nárůst na 13,4 procenta. Podle vládních údajů jsou v turistice zaměstnány téměř tři miliony obyvatel Španělska.
Méně je více
Sdružení hoteliérů Kanárských ostrovů Ashotel souhlasí, že cestovní ruch nemůže neustále růst. Výkonný ředitel Juan Pablo González řekl DW, že nelze rok co rok očekávat nové návštěvnické rekordy: „To je v rozporu se zájmy odvětví i obyvatel ostrovů.“
Odvětví by se podle něj mělo zaměřit na zlepšení kvality nabídky, aby přilákalo méně návštěvníků, ale bohatších. Místní politici by měli zajistit, aby obyvatelé měli z turistického ruchu větší prospěch než dosud. Koneckonců, podotkl González, že toto odvětví generuje každoročně přibližně 3,4 miliardy eur (85 miliardy Kč) na daních. „Otázkou je, zda jsou tyto peníze efektivně využívány ke zlepšení života lidí,“ dodal ředitel.
Předseda regionální vlády Kanárských ostrovů Fernando Clavijo chápe hněv protestujících. „Nemůžeme pokračovat jako dosud, a je důležité, abychom změnili směr,“ vyjádřil se, avšak žádné konkrétní sliby nenabídl. A parlament Kanárských ostrovů posléze hlasoval proti mnoha klíčovým požadavkům protestujících, včetně zavedení turistické daně, jakou již platí rekreanti na španělských Baleárských ostrovech a v Katalánsku.
Proto je pravděpodobné, že ostrované budou do ulic vycházet i nadále. Jak pro DW uzavřel novinář Ferrera: „Demonstrace z 20. dubna byla jen začátkem.“
Péťo, co jim takhle poslat naši vládu, aby jim poradila, jak ostrovy zlikvidovat.