Analytik Havlíček o Putinově inauguraci: Bude pompézní, ale osamocená
Už zítra bude znovuzvolený prezident Vladimir Putin slavnostně uveden do úřadu na dalších 6 let, žádný český zástupce u toho ale asistovat nebude. Velvyslance ani chargé d´affaires už Praha v Moskvě nemá. Jaká inaugurace Vladimira Putina bude? Kdo na ni dorazí? Nejen mluvil v Epicentrum Pavel Havlíček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky.
Putin vede zemi už 24 let. Putinovo zvolení ale západní svět zpochybnil. Evropský parlament přijal 25. dubna ve Štrasburku usnesení, ve kterém členské státy EU a mezinárodní společenství vyzval, aby neuznaly výsledek ruských prezidentských voleb za legitimní.
„My jsme se skupinou českých poslanců, senátorů a dalších členů Evropského parlamentu za skupiny přátel svobodného Ruska se vyslovili jednoznačně, že bychom ty volby za volby uznat neměli. Že bychom neměli Vladimira Putina uznat jako hlavu ruského státu, zvoleného prezidenta, nicméně český stát tuhle tu pozici nezvolil, a dokonce se chová, řekl bych, v tomhle tom smyslu poměrně ambivalentně a na rozdíl od některých našich blízkých spojenců, včetně například Litvy, se proti tomu uznání nevyslovil,“ uvedl v Epicentru Havlíček.
Je to politicky bolestivé
Vladimir Putin bude znovu po šesti letech už zítra v moskevském Kremlu skládat prezidentský slib. Letošní inaugurace ale bude podle Pavla Havlíčka jiná. Tentokrát u jeho slibu nebude zdaleka tolik zástupců jiných států jako v letech předchozích.
„Rusko si určitě neodepře tu příležitost ukázat tu volbu a ruského prezidenta jako toho silného člověka, bez kterého Rusko už dneska nelze vůbec vnímat. Ta ceremonie tomu bude odpovídat, bude velkolepá, bude pompézní, ale řekl bych, že bude poměrně osamocená, protože celá řada států, které ještě před těmi šesti roky třeba trošku lavírovaly, možná na té ceremonii byly přítomni, tak dnes už prostě nebudou mít zájem, protože je to tak politicky bolestivé,“ zdůraznil Havlíček.
Kdo přijede?
Putin úřad převezme už popáté. Podle experta na mezinárodní otázky je Rusko nyní politicky osamocené. Svého zástupce na Putinově inauguraci nebude mít ani Česká republika.
„Nemyslím si, že naše současné vztahy odpovídají tomu, aby se náš současný chargé d'affaires Jan Ondřejka takové ceremonie účastnil,“ řekl o víkendu ve vysílání televize Nova ministr zahraničí Jan Lipavský. Zároveň oznámil, že vláda odvolala velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku.
Oproti nám ale například Slovensko volí odlišnou strategii. Na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina bude Slovenskou republiku zastupovat chargé d'affaires.
„Slovenská republika si je vědoma složitosti situace, nicméně je proti vytvoření nové železné opony a tento postoj potvrzují i ty evropské země, které na inauguraci vysílají své diplomatické zástupce,“ uvedl odbor komunikace slovenského ministerstva zahraničí.
K Česku se naopak připojí Německo a nebude mít svého zástupce na úterní inauguraci Putina, Paříž svého velvyslance pošle.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
EU si zahravaji a rusaci je smetou do oblideum kde nic nezbude.Americky soudce a americky expert vysvetluje a nikdo neposloucha.
https://www.youtube.com/live/D2Cz_1UgUco?si=LIv3MLGcPD3t3gvE