14°C
„Na města stále dopadají bomby.“ Uprchlíci se děsí nuceného návratu do Sýrie
Poslední zprávy ze Sýrie přidávají starosti všem uprchlíkům, na které sílí tlak, aby se co nejdříve vrátili domů. V zemi zřejmě stále dochází k ostřelování a chemickým útokům. Šest mezinárodních charitativních organizací uvedlo, že státy, které přijaly syrské uprchlíky, na ně nyní tlačí. Chtějí po nich, aby se vrátili do své vlasti. Tvrdí jim, že boje už tam skončily, jenže se ukázalo, že to ale není pravda, jak si všiml britský list The Guardian.
Když před sedmi lety začala válka v Sýrii, zhruba polovina její populace opustila své domovy. Šest milionů lidí začalo hledat útočiště za hranicemi. Světem se ale šíří antiuprchlická nálada a nepřesné informace o tom, že Sýrie je bezpečná pro návrat uprchlíků domů.
Bombardování pokračuje
Syrské vládě se podařilo získat kontrolu nad většinou území a násilné střety v některých oblastech skončily. Díky těmto informacím mnoho států zaujalo postoj, že se uprchlíci mohou vydat zpátky do jejich země. Charitativní organizace ale vypracovaly zprávu o tom, že konflikt v mnohých provinciích pokračuje a tamější obyvatelé denně čelí ohrožení ostřelování a bombových útoků.
Předseda Norské uprchlické rady Jan Egeland řekl, že mnoho migrantů se chce vrátit domů, ale mají strach. „Jejich návrat musí být dobrovolný, musí vědět, že situace doma je stabilizovaná, že je v zemi mír a jim ani jejich rodinám nehrozí žádné nebezpečí,“ uvedl Egeland. Norská uprchlická rada byla jednou z organizací, která se podílela na vypracování zprávy o současném stavu v Sýrii.
Návrat není dál bezpečný
„I v současnosti jsou stále místa v Sýrii, která nejsou bezpečná. Denně jsou tam ostřelované nemocnice a školy, nemůžeme s čistým svědomím doporučit nikomu, aby se do země vrátil, zvláště ne dětem,“ oznámila ředitelka organizace Zachraňte děti Helle Thorningová-Schmidtová.
„Většina syrských dětí je válkou poznamená a nesou si hluboké psychologické trauma. Mají noční můry, návrat doporučíme až ve chvíli, kdy v zemi bude panovat mír. Budou opravené nemocnice a školy, teprve potom se tam můžou vrátit děti,“ prohlásila Thorningová-Schmidtová.
Charitativní a humanitární organizace ve své zprávě také zmínily, že státy, které dříve přijímaly uprchlíky, k nim v roce 2017 zaujaly odmítavý postoj. Některé z nich uzavřely své hranice, jiné dokonce deportovaly migranty zpátky do Sýrie. Turecko odmítlo přijmout čtvrt milionu lidí a uzavřelo hranice a staví na ní 911 kilometrů dlouhou zeď. Vstup uprchlíkům odmítlo povolit také Jordánsko a i z Libanonu bylo odsunuto značné množství lidí.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o tomto jednání nemá žádné podrobné informace. Je nejasné, zda k odsunu a následnému návratu došlo dobrovolně, nebo násilně. Zhoršující se podmínky v hostitelských zemích navíc nutí mnoho Syřanů k odchodu, ať už se jedné o návrat domů, nebo o cestu do jiného, většinou evropského státu.
Podmínky pro uprchlíky se nelepší
Na mezinárodní konferenci v Londýně 2016 a v Bruselu 2017 země přislíbily, že zlepší podmínky pro uprchlíky. Podle zprávy, kterou sestavily organizace Zachraňte děti, Norská uprchlická rada, Dánská uprchlická rada, Boj proti hladu, Care International a Mezinárodní záchranný výbor, však svůj slib nesplnily.
Témata:
Související
