Petr Zenkl se narodil roku 1884 v jihočeském Táboře. V politice začínal na komunální úrovni, kdy za národně socialistickou stranu zastával funkci starosty Karlína. „V roce 1936 se stal primátorem hlavního města Prahy. Dne 1. září 1939 v souvislosti s velkým zatýkáním českých politiků, sokolů a dalších lidí byl Zenkl zatčen gestapem. Po zbytek války byl vězněn v nacistických koncentračních táborech – především v Dachau a Buchenwaldu,“ řekl pro mikrofon Blesk.cz historik a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

Řádění nacistů Petr Zenkl přežil, po osvobození se opět plně zapojil do politického života. Znovu se stal primátorem, nicméně sílící vliv komunistické strany pro jeho osobu znamenal značné nebezpečí.

Petr Zenkl po zvolení pražským primátorem
Autor: ČTK

„Panoval dojem, který měl třeba i Jan Masaryk, že s komunisty se dá normálně dohodnout. Bohužel tito lidé velice rychle v únoru 1948 zjistili, že s komunisty se prostě dohodnout ani vyjednávat nedá,“ nastínil k následujícímu vývoji událostí Jiří Padevět.

Pod přísným dozorem režimu

Petr Zenkl po převratu v únoru roku 1948 podal demisi a prakticky okamžitě poté začala jeho byt v Korunní ulici na Vinohradech sledovat Státní bezpečnost. Před domem postával uniformovaný příslušník SNB, v zaparkovaném autě sedávali dva příslušníci StB v civilu a z domů naproti drželi byt manželů Zenklových pod drobnohledem další jejich kolegové.

Poválečné setkání Petra Zenkla a manželů Benešových v divadle, rok 1945
Autor: ČTK

„Dospělo to tak daleko, že začátkem března 1948 byla přímo před byt Petra Zenkla v domovní chodbě instalována dřevěná lavice, na které seděl příslušník SNB a každého, kdo přicházel, legitimoval. Zenkl si stěžoval, úředník z ministerstva vnitra mu však sdělil, že to všechno se děje pro jeho bezpečnost,“ popsal cynický přístup komunistů ke svým praktikám historik.

Útěk jako z filmu

Byt Petra Zenkla byl po dobu následujících měsíců neustále pod stejně intenzivním dohledem. Jednou z mála osobností, která se nebála navštívit ho na Vinohradech opakovaně, byla Milada Horáková. Petru Zenklovi se na začátku srpna roku 1948 podařilo ve spolupráci s diplomaty USA přesvědčit dva příslušníky StB, aby mu pomohli v útěku.

Pohřeb Jana Masaryka roku 1948, Petr Zenkl úplně vlevo. Na snímku také Klement Gottwald.
Autor: ČTK

„Přesvědčil je dokonce tak, že příslušníci Státní bezpečnosti utekli s ním. Doprovodili manžele Zenklovy na tramvajovou zastávku, odkud pronásledovaný pár odjel do Chotkových sadů. Tam Zenklovi nastoupili do automobilu, který je odvezl za Prahu. Za hranicemi metropole byli oba manželé umístěni do zavazadlového prostoru diplomatických vozů velvyslanectví USA. Dva příslušníci StB dojeli vlakem do Chebu, odkud překročili hranici pěšky. Státní bezpečnost vše zjistila až dva dny poté, kdy vykopla dveře bytu a zjistila, že Petr Zenkl je prostě pryč,“ popsal dramatický útěk Jiří Padevět.

Ve Spojených státech amerických se pražský exprimátor zapojil do odboje, působil zejména v Radě svobodného Československa. Po celou dobu emigrace zůstal na dálku vzhledem k naší zemi politicky činný. Zemřel roku 1975. Jeho jméno dnes nese významný dopravní tah na území Prahy 8.

Poslechněte si celé vyprávění historika Jiřího Padevěta a podívejte se na historické i současné fotografie:

Fotogalerie
24 fotografií