Duel: Bývalí Babišovi muži kritizují „berňák“. Jeho šéf by pod nimi skončil

Ivan Pilný jako bývalý ministr financí, který nahradil loni při vládní krizi ve vládě Andreje Babiše, sází na to, že ho lidé mohou z té doby ještě znát. Do Senátu kandiduje za hnutí ANO na Praze 12 a chtěl by i na pražský magistrát.

„Patřím mezi ty, kteří nevěří, že senátor může udělat něco pro volební obvod, ve kterém kandiduje. Musí ale šlapat chodník a naslouchat občanům a řešit jejich problémy,“ lákal na začátku předvolebního duelu Blesk Zpráv své potenciální voliče. Jako senátor by chtěl podle svých slov prosadit nový stavební zákon nebo posílit rozpočtové určení daní pro města a obce.

Lukáš Wagenknecht kandiduje jako nezávislý s podporou Pirátské strany v Praze 8. V minulosti působil jako první náměstek někdejšího ministra financí a dnešního premiéra Andreje Babiše. Jenže se ve zlém rozešli.

Wagenknecht by chtěl v případě svého zvolení prosadit takzvané good governance – tedy princip dobrého vládnutí. „Je to vlastně zavádění standardních kontrolních mechanismů do řízení veřejných výdajů. Jsou jasná pravidla pro plánování veřejných výdajů, pro střed zájmů politiků, aby se mu vyhýbali a byla vymahatelná odpovědnost politiků,“ snažil se oslovit voliče ekonom, podle kterého podobný systém funguje například v Kanadě nebo Velké Británii.

Církevní restituce se špatnými čísly?

Jen pár dní před volbami budou poslanci zřejmě projednávat zákon o zdanění náhrad církevních restitucí. Piráti ale chtějí, aby vláda projednávání ve Sněmovně pozastavila do doby, než předloží analýzu, která by zmapovala vydávání církevního majetku a vyplácení náhrad.

Podle Wagenknechta, kterého Piráti při senátních volbách podporují, není jasné, z čeho stát vycházel, když církevní majetek před vydáváním zpět ohodnocoval.

„Zrušme konečně stravenky,“ volají opět kritici. Tohle by je mělo nahradit

„Podle mého názoru nebyla jasně vyhotovena data, ani tehdejší ministryně (kultury) Hanáková (Alena) nedokázala vysvětlit, jak ta čísla byla stanovena a není to adekvátní,“ řekl Wagenknecht. Bez dalších dat by podle něj bylo špatné zdanění náhrad prosadit. A to i kvůli tomu, že podle něj není jasné, zda by se na zákon pak „nesesypali“ ústavní právníci kvůli jeho protiústavnosti.

„Pokud bych tam shledal nějaké kvalifikované protiústavní věci, tak bych to samozřejmě podepsal,“ reagoval na dotaz, zda by v krajním případě po svém zvolení připojil svůj podpis pod případnou ústavní stížnost.

„Námět vrátit zpět, co bylo ukradeno, je naprosto správný. Druhou věcí je nejen to, že ty náhrady mohly být přemrštěné a co se mi nelíbí, to je to, jak k tomu církve přistupují, protože vyvolávají celou řadu zbytečných sporů. A ty podporují náladu mezi lidmi, kteří se možná oprávněně domnívají, že ta náhrada je přemrštěná,“ reagoval na stejné téma bývalý ministr Ivan Pilný.

Sám Pilný by na vládě podle svých slov nešel ve šlépějích své nástupkyně Aleny Schillerové a při hlasování na vládě by se u církevních restitucí zdržel hlasování.

Schillerová přitom počítá s tím, že zdanění náhrad přinese státnímu rozpočtu zhruba 380 milionů korun ročně. „Církve by měly přibrzdit, na druhou stranu je tady nějaký právní stát, který má nějaká svá pravidla a ta bychom neměli porušovat ani jako poslanci,“ reagoval Pilný, který by podpis pro případnou ústavní stížnost teprve zvážil podle situace.

„Mohl jsem být v zinkové rakvi.“ Kalouska štve Zeman a tažení proti církvím

Právě kvůli riziku protiústavnosti zákona by oba kandidáti do Senátu zvolili stejnou cestu, jakou navrhuje ústavněprávní výbor Sněmovny. Tedy zdanění náhrad o rok odložit, aby měl ústavní soud případně dost času na projednání stížnosti a pak teprve začal zákon popřípadě platit, nebo spadl pod stůl.

Šikana z řad úředníků finančních úřadů

Oba senátní kandidáti odpovídali také na otázky týkající se elektronické evidence tržeb (EET) a jejího fungování. Shodli se na tom, že by úředníci finančních úřadů neměli být tak horliví, jako například v kauze uzavřeného papírnictví, kde kvůli chybějící pokladně napojené na EET nechali zavřít obchod bez vědomí jeho majitelky. Ta se obrátila na soud a spor vyhrála.

„První věc, kterou je potřeba říct, že ta paní porušila zákon,“ argumentoval bývalý ministr Pilný. Připustil ale, že ani úředníci nepostupovali korektně. „Nedodrželi pravidla a to je určitě špatně,“ zmínil, aby dodal: „To, že ti úředníci projevili určitou horlivost, nebo nedodrželi nějakou metodiku, to je pravda, určitě to je jejich zodpovědnost, lidé dělají chyby, je tady generální ředitel Finanční správy, který by to měl řešit a tuto praxi nějakým způsobem opravit, ale východisko té situace je, že tu byl porušen zákon.“

Metodiku pro úředníky je proto ale podle Pilného třeba upravovat a kontrolovat a dbát na to, aby úřady nehnaly podnikatele do kouta víc, než mají.

Pilného oponent Lukáš Wagenknecht přidal k podobným situacím svůj příběh z vlastního podnikání, kterému se podle svých slov věnuje posledních deset let. Finanční správa mu prý před pěti měsíci zadržela přes milion korun, kvůli odpočtu DPH a to podle jeho slov kvůli nejasné metodice výkladu. Celou věc pak po stížnosti úředníci prý prošetřovali přes pět měsíců, a tak si musel vzít na další chod firmy úvěr.

Wagenknecht proto apeloval na lepší práci Finanční správy ČR, která by měla konat rychleji, aby nelikvidovala podniky.

Na slova Pilného o porušení zákona ze strany prodavačky, které úředníci zavřeli obchod, pak Wagenknecht reagoval opět kritikou úředníků. „Je tady po úředníkovi, který porušil pravidla, vymáhána jeho odpovědnost, dostal kárné řízení, snížený plat?“ položil řečnickou otázku.

Na finanční správu se vrší kritika

Finanční správa čelí ale kritice také kvůli takzvaným zajišťovacím příkazům, kvůli nimž zadržuje firmám peníze. A to ze strachu, že nebudou mít například na zaplacení daní. Oba senátní kandidáti by na místě ministryně financí a jejího náměstka požadovali nápravu od ředitele instituce Martina Janečka. A v krajním případě i jeho odchod.

„Myslím, že jeho přístup je extrémní vůči podnikatelům a už je tady takových případů, že by se to nějakou formou mělo řešit. Buď by to měl řešit na úrovni svých podřízených pracovníků a pokud ne, má vzít odpovědnost on sám,“ zhodnotil práci Janečkových úředníků Wagenknecht.

„Pokud tu máme tolik případů, tak je to dokonce na nějaké kárné řízení, případně řešení jeho osobní odpovědnosti jako vysokého úředníka, není možné, aby toto pokračovalo,“ zaútočil senátní adept Pirátů.

Ministryně Schillerová „zaklekla“ na šéfa finanční správy. Hasí stížnosti kvůli svatbám

K situaci by se měla nějak postavit samotná ministryně i podle jejího předchůdce Ivana Pilného. S Janečkem prý v době, kdy řídil ministerstvo, vedl Pilný řadu pohovorů. V nich se snažil na Janečka působit, aby byli jeho úředníci k lidem vlídnější a řadu věcí kromě restrikcí také vysvětlovali.

„Primárně generální ředitel Finanční správy ČR podléhá náměstkovi pro finance, což byla v minulosti paní Schillerová, a kdyby za mnou v minulosti paní Schillerová přišla s návrhem na odvolání pana generálního ředitele a patřičně ho odůvodnila, tak bych ten návrh samozřejmě schválil,“ zhodnotil pozici Martina Janečka Pilný. Dodal přitom, že ministr nesmí do chodu instituce ze zákona sám zasahovat.

Oba senátní kandidáti odpovídali také na bleskové otázky. Například, zda by zrušili hotovost a nechali jen platební karty, jestli by přistoupili na požadavek odborů a zkrátili pracovní dobu, nebo zda by snížili daň na pivo či zrušili evropské dotace pro podnikatele. Jejich odpovědi najdete na videu.

Další duel: Okamura a Hilšer

Ve středu od 15 hodin vysíláme na Blesk.cz další duel, ve kterém se utkají Hayato Okamura a Marek Hilšer. Tedy kandidát KDU-ČSL v Praze 8 a nezávislý kandidát v Praze 2.

Vše o senátních volbách najdete zde