„Na 99 procent vražda.“ Zemanovu verzi o sebevraždě Masaryka spisovatelka odmítá

„Pan prezident je přesvědčen, že v případě Jana Masaryka šlo o sebevraždu,“ řekl Blesk.cz mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman podle něj vychází z „celého životního příběhu Jana Masaryka, kdy měl určité potíže již v mladším věku“. „A samozřejmě velkým tlakem procházel po únoru 1948, kdy zůstal součástí vlády Klementa Gottwalda, nepřipojil se k ostatním ministrům demokratických stran a nepodal demisi. Byl ve velmi složité životní situaci, které musel čelit,“ dodává Ovčáček.   

A tak si Masaryk sáhl na život? Někdejší ministr zahraničí byl synem prvního českého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a jeho ženy Charlotty. Pod okny Černínského paláce ho našli 10. března 1948. Sebevražda však není jedinou teorií. Šlo o vraždu, uvádí ve své hypotéze spisovatelka Václava Jandečková.

Prezident vs. spisovatelka: Spor o vraždu

„Na 99 procent si myslím, že Jan Masaryk byl zavražděn. Vyšetřování jsou ale plna otazníků,“ řekla Blesk.cz autorka knihy „Kauza Jan Masaryk: Nový pohled“, nesoucí podtitul „Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951“.

Právě Jandečková se obrátila v srpnu 2016 na kriminalisty se svou hypotézou o Masarykově vraždě. A policie skutečně případ na sklonku téhož roku otevřela znovu, jak však vyšlo najevo až nyní. Jandečková přitom ohledně Masarykovy smrti oslovila Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu s žádostí o prošetření případu Jana Bydžovského. Právě zjištění o něm jsou základem její hypotézy.

Vraždil úředník Bydžovský?

Bydžovský byl úředníkem ministerstva zahraničí a bývalým přednostou šifrovací služby. Pro údajnou zradu ho uvěznila a vyslýchala StB. A to značně tvrdě, po nocích mu pak měli dle Jandečkové nasazovat svěrací kazajku, aby si nesáhl na život. V roce 1950 se měl Bydžovský k podílu na Masarykově vraždě přiznat, v roce 1968 však vzal své doznání zpět. Jeho syn Jan Bydžovský mladší dnes nevěří, že by otec byl schopen vraždy.

Jenže mohli ho k ní donutit – vydírat i skrze strach o jeho rodinu, přemítá spisovatelka. Jandečková při studiu případu vycházela z Bydžovského výpovědí StB, což jí však kritici zazlívají s tím, že k nim mohl být donucen. Bydžovský však ve výpovědích uvedl detaily, o kterých musel vědět jen někdo, kdo u Masaryka v bytě skutečně byl, věří Jandečková.

Nenáviděla Masaryka, Židy i „cizáky“. Kdo byla první žena české politiky?

„Kauze nevyjasněné smrti Jana Masaryka jsem se začala věnovat proto, protože jsem sama sebe chtěla přesvědčit o tom, že výpovědi Jana Bydžovského, které poskytl počátkem 50. let, nemohou být pravdivé,“ říká Jandečková. Postupem svého bádání se však přiklonila k tomu, že Bydžovský ve výpovědích skutečně popisuje, co se v Masarykově bytě stalo.

Spisovatelka by proto byla ráda, pokud by se provedla nová rekonstrukce Masarykovy smrti, tentokrát však rozšířená i o Bydžovského verzi. Vyslýchaný měl ve své výpovědi přejít od toho, jak předával informace osobám napojeným na západní rozvědky, k popisu své role, kterou měl údajně sehrát v Černínském paláci.

„Vyhodili ho z okna jako pytel brambor“  

Podle výpovědi StB měl Bydžovský vyfasovat uspávací prášky a depeše, které měl ve večerních hodinách přinést do Masarykova bytu, aby si je ministr urgentně pročetl.

„Masaryk si pročítal depeše, Bydžovský mu měl dát uspávací prášky do pití, které tam měl Masaryk údajně vždy připravené. Poté měl Jan Masaryk říci, že je unavený, že mu není dobře a šel si lehnout na otoman,“ líčí Jandečková. Bydžovský měl počkat, až bude Masaryk uspaný a poté do místnosti vstoupil i údajný komplic Bydžovského – plukovník František Fryč.

Nahlédněte do bytu Jana Masaryka: Odkud spadl a byla to nehoda?

„Když byli přesvědčeni, že je uspaný a nebude se bránit, tak ho měli odnést do koupelny a to tím způsobem, jak popisoval opakovaně Jan Bydžovský do největších detailů. Jana Masaryka vzali, Bydžovský ho měl držet za nohy, Fryč pod rameny. Bydžovský šel údajně zpětně, kopl do dveří, které vedly do chodbičky. Nesli tělo chodbičkou a při té příležitosti do něčeho strčili a něco se rozsypalo,“ popisuje spisovatelka z výpovědi Bydžovského.  

Právě tady upozorňuje na detail, který měl Bydžovský ve výpovědích opakovaně zmiňovat – vrahové rozsypali žiletky, které se pak v bytě skutečně našly. Některé uklizené na umyvadle, jiné však zapadlé u dveří či pod umyvadlem. Jandečková považuje za zajímavé, že právě o tomto Bydžovský vypovídal. „Tělo měli údajně vyhodit z okna tak, že položili nejprve nohy na parapet a pak vyhodili tělo asi jako pytel brambor – nohama napřed, břichem dolů, aby to vypadalo, že Masaryk skočil,“ dodává Jandečková.

Zemanova ruská mise

Vzniku teorií a hypotéz však zavdává i to, že v případu Jana Masaryka chybí přímé důkazy, které by jednoznačně ukázaly, jak to tehdy bylo. Jasněji by mohlo být při nahlédnutí do tajných sovětských spisů, věří někteří. A právě prezident Zeman se v listopadu chystá do Moskvy.

„Pan prezident nevylučuje, že v průběhu svého jednání s ruským prezidentem Putinem otevře toto téma, krátce. To znamená téma archivu po bývalém Sovětském svazu. V každém případě je ale pan prezident přesvědčen, že by neměly přinést žádné nové, zásadní skutečnosti už vzhledem ke svému názoru, který zastává,“ uvedl pro Blesk.cz Zemanův mluvčí.

Jandečková je však k Zemanovu počínání poněkud skeptická. Označuje jej za předvolební populismus. „Aby se o této kauze velmi plytce, i když je to prezident, tam dnes zmínil, navíc za okolností, že sám nevěří, že by to byla vražda, to mi přijde jako hloupost, strašný populismus a podvod na čtenáře,“ rozohnila se Jandečková při rozhovoru pro Blesk.cz.

Jandečková si rýpla: Zeman čeká na potvrzení s razítkem od Putina?

Zeman tak podle spisovatelky čeká jen na „potvrzení s razítkem od Vladimira Putina, že šlo o sebevraždu“. „Chápu mnohé, kteří si myslí, že je potřeba prostudovat archivy sovětských tajných služeb, samozřejmě, ale je to naivní představa, že by se ty archivy otevřely, protože se nezpřístupnily materiály mnohem starších zločinů,“ uvádí Jandečková.

Češi ostatně o nahlédnutí do spisů žádali již v minulosti – za premiéra Jiřího Paroubka a ministra zahraničí Cyrila Svobody. „Kauza nevyjasněné smrti Jana Masaryka je nesmírně komplikovaný, důležitý případ a je ho třeba brát s úctou,“ dodává přitom spisovatelka s tím, že případu je třeba se i dnes důkladně věnovat.

Muž, který fotil mrtvého Jana Masaryka, promluvil! StB mi hned sebrala foťák

Její kritiku však Hrad odmítá. „Pan prezident zastává legitimní názor, který není ojedinělý. Máme zde tři teorie: první teorií je, že Jan Masaryk byl zavražděn sovětskou tajnou službou, druhou teorií, kterou představuje právě zmíněná autorka, je, že jde o záležitost vraždy, která mířila ze západního směru, třetí je, že šlo o sebevraždu a právě k tomuto názoru se pan prezident kloní. Je to zcela legitimní záležitost a není to součást žádného předvolebního boje. To je nesmysl,“ kontruje Ovčáček.

Jandečková s ním nesouhlasí. Přijde jí absurdní chtít zrovna po Vladimiru Putinovi, který sloužil u KGB, otevřít tajné spisy Sovětů, neboť dle ní šlo o sofistikovanou zpravodajskou hru, která měla ukazovat na západní tajné služby, ale ve skutečnosti za provázky tahal Kreml.

Masaryk trpěl výčitkami svědomí, míní Zeman

Miloš Zeman o Janu Masarykovi promluvil i v pořadu S prezidentem v Lánech. Mluvil o tom, že se jeho názor řídí heslem, komu by Masarykova smrt prospěla. „Kdyby ho zabili estébáci v tom březnu 48, tak by to bylo pro Gottwaldovu vládu krajně nevýhodné, protože Masaryk byl taková ikona. A tato vláda musela ještě nějakou dobu předstírat po únorovém puči, že je demokratická. A Jan Masaryk tu demokracii samozřejmě symbolizoval. Zhruba ze stejného důvodu by to bylo nevýhodné i pro Sovětský svaz,“ uvedl loni.

Nepřikláněl se k variantě nehody, vraždy, ale právě sebevraždy. Podle něj mohl Masaryk trpět výčitkami svědomí a od svých přátel dostával řadu kritických ohlasů na to, že zůstal v Gottwaldově vládě.