Nahlédněte do bytu Jana Masaryka: Odkud spadl a byla to nehoda?
S Černínským palácem je kromě sídla říšského protektora spojen velmi úzce také osud Jana Masaryka. Syn prvního československého prezidenta zemřel na nádvoří paláce za dosud ne zcela vyjasněných okolností v březnu 1948, krátce po komunistickém puči. Ministr zahraničí ale zřejmě sebevraždu nespáchal, ačkoliv celá pravda pravděpodobně leží v ruských archivech. Jak to dnes v Masarykově bytě vypadá? To vám ukážeme v dalším dílu seriálu Když promluví zdi.
Tragický osud poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka vydal už na několik knih. Pokud se ale neotevřou ruské archivy, nikdo zřejmě přesně nezjistí, co se v noci z 9. na 10. března 1948 přesně stalo. Zda z jeho smrti měli komunisté prospěch, je diskutabilní.
Historik Jiří Padevět míní, že Masaryk nejspíš nezemřel ze své vlastní vůle, nýbrž mu z okna někdo pomohl. „Hovoří pro to především kriminalistické expertizy dělané po roce 1989 na základě fyzikálních zákonů, ty jsou snad nesporné. Dokládají, že to tělo nevypadlo samo. Že bylo s největší pravděpodobností vyhozeno. Pravděpodobně to dokazují také šrámy po Masarykově těle, protože pochybuji, že sebevrah se nejdříve podrápe a potom sám skočí z okna,“ řekl k pochybnostem.
Pohled z okna Masarykovy koupelny:
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Podobného názoru je i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Z toho, co člověk slyšel, četl, tak si myslím pořád, že je velmi pravděpodobná verze, že tady došlo k zabití, vraždě Jana Masaryka,“ poznamenal během rozhovoru v koupelně bytu svého předchůdce. Právě pod tímto oknem bylo Masarykovo tělo nalezeno.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Masaryk se po válce částečně smířil s proruskou orientací země, zůstal ale demokratem a jako takový chtěl ve vládě mírnit komunistickou diktaturu. Jeho úkol se ale postupně stal neřešitelným.
„Je nutno si uvědomit, že únor 1948 sice byl komunisty připravován, nicméně to krátké období možná do konce března bylo vlastně velice chaotické. Možná že to bylo i soupeřením skupin uvnitř komunistické strany,“ poznamenal k té době Padevět.
Raději dnes, než v Masarykově době
„To si člověk nevybírá, tu dobu. Rozhodně se ukázalo, že to bylo nesmírně obtížné, téměř neřešitelné v tom období po druhé světové válce. To rozhodnutí Jana Masaryka být ministrem zahraničí v té době bylo fatální, osudové. Tam nebyla dobrá volba,“ reagoval Zaorálek na dotaz, zda by byl raději ministrem zahraničí dnes nebo v době po druhé světové válce.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Legitimizována okupace
V předsálí Masarykova bytu stojí také nenápadný starožitný stůl, který byl svědkem mnoha historických událostí. Kromě některých dokumentů za okupace, v paláci totiž sídlil říšský protektor, se na něm podepsal také nechvalně proslulý dokument o legitimizaci pobytu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Jinak řečeno, vláda Sověty ex post pozvala.
„Slouží ministerstvu celé 20. století pro podpis oficiálních dokumentů. V říjnu 1968 na něm byla podepsána dohoda o dočasném pobytu vojsk na území Československa,“ přiblížil Pavel Šílený z Odboru veřejné diplomacie.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Anglie měla v Československu po válce silnou síť agentů,zpravodajců,vlivných vojáků sloužících v RAF,pozemní armádě. Věřím,že ho tato skupina odstranila po jeho podpoře KSČ a státu Izrael!!