14°C
Potraviny pro charitu? Dáváme je už léta, diví se zákonu obchodní řetězce
Podle novely o potravinách například prošlé, ale nezávadné jogurty skončí v potravinové bance. Obchodní řetězce přitom tvrdí, že tuto praxi využívají už několik let. Do banky posílají potraviny s krátkou dobou trvanlivosti. Navíc s jejím rozrůstáním do dalších regionů se počet spolupracujících obchodů zvyšuje. Podle ministerstva zemědělství jde jen o to, aby tyto potraviny splňovaly legislativní požadavky, a tak mohly být poskytnuty charitám. Postup vítá i iniciativa Zachraň jídlo.
Tuny nezkažených potravin, které obchodní řetězce každoročně zbytečně vyhazují, by se nově měly dostat k sociálně slabým občanům. S návrhem přišel ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), novelu zákona ve středu schválil Senát. Darování potravin na charitu přitom není pro velké obchody novinkou. Například Globus spolupracuje s Českou federací potravinových bank už od roku 2011.
„Potraviny darujeme vždy na základě aktuálního stavu zboží a možností jednotlivých hypermarketů. V každém hypermarketu se tomuto tématu věnuje jeden ze zaměstnanců, který má na starosti celkovou komunikaci se zástupci potravinových bank,“ uvedl pro Blesk.cz mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
V Globusu pravidelně darují například zdravotně nezávadné potraviny s krátkou dobou trvanlivosti, jako jsou jogurty, sýry nebo mléko. Potřebným dávají ale i balené uzeniny, knedlíky, pomazánky, chlazenou drůbež, ovoce a zeleninu, dětskou výživu nebo nealkoholické nápoje.
Ke spolupráci se letos přidají desítky obchodů
S potravinovými bankami od roku 2012 spolupracuje i společnost Ahold, která provozuje supermarkety a hypermarkety Albert. „S tím, jak se potravinové banky rozšiřují do dalších regionů, roste i počet obchodů, ze kterých darujeme. Letos počítáme s tím, že ke spolupráci připojíme další více než dvě desítky obchodů,“ míní jeho mluvčí Barbora Vanko. Dodává, že za minulý rok darovali charitě potraviny v nákupní hodnotě přesahující šest milionů korun.
Makro se pak aktivně podílí na prevenci plýtvání potravin nejen na pobočkách, ale k šetrnosti školí i své zákazníky. „Darování není ztrátové, přináší pouze vyšší náklady spojené s administrací, vychytání a předávku zboží. Proto apelujeme na státní podporu profesionalizace infrastruktury pro darování,“ informuje mluvčí Makra Romana Nýdrle.
Novelu vítá i iniciativa upozorňující na plýtvání
Kritici novelu označují jako vyvlastnění bez náhrady, podle ministerstva zemědělství ale umožňuje poskytovat dále potraviny, které jsou v rozporu s legislativními požadavky a v současné době nemůžou být vůbec poskytovány charitám, a tak je musí obchodní řetězce buď přeoznačovat nebo likvidovat na vlastní náklady.
„Potraviny, které odpovídají legislativním požadavkům, nejsou tímto ustanovením nikterak dotčeny a obchodníci s nimi mohou naložit, jak uznají za vhodné, tj. například prodat nebo darovat komukoliv dle libosti,“ upozorňuje náměstkyně ministra v sekci potravinářských výrob Viera Šedivá.
Pod tyto potraviny podle ní spadají například potraviny s prošlou minimální dobou trvanlivosti, mezi které se řadí například sušenky, těstoviny nebo rýže. „Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti nejsou považovány za nebezpečné a mohou být dále poskytovány spotřebitelům,“ upřesnila Šedivá.
A kladně vnímají novelu lidé z iniciativy Zachraň jídlo, kteří se už od roku 2013 snaží upozorňovat na plýtvání jídla. „Jsme rádi, že se problém plýtvání potravinami v obchodních řetězcích začal u nás řešit a že následujeme trend nastolený ve Francii a Itálii, kde už k legislativním změnám došlo,“ míní mluvčí iniciativy Anna Strejcová. Podle studie Option for Cutting Food Waste se v ČR v roce 2006 vyhodily téměř dva miliony tun potravin.
Iniciativa Zachraň jídlo pořádá i takzvané paběrkování, kdy zeleninu pro potravinové banky sbírají dobrovolníci přímo na polích:
Témata:
Související
