Údajně se tam kvůli tomu pozastaví práce na čtyřech stovkách realitních projektů, někde se už zastavily úplně. Nejvíc peněz přitom spolkly zbytečné pompézní stavby, jako umělé souostroví Svět nebo nejvyšší mrakodrap světa Burdž Dubaj. Místo pohádkového města se z arabské metropole stává monstrózní pohřebiště peněz.

Pomník číslo 1: Souostroví Svět

Pohřbeno: 238 miliard korun

V souostroví Svět se utopilo ze všech dubajských projektů nejvíc peněz. Podle původních plánů a představ měla skupinka 300 ostrůvků sloužit jako pozemky pro bohaté klienty. Počítalo se s tím, že si na ostrůvcích vybudují své letní sídlo známé osobnosti jako Brad Pitt s Angelinou Jolie nebo Michael Schumacher. Realita je ale taková, že zastavěný je jen jeden jediný ostrůvek, který navíc patří hlavě emirátu Dubaj, šejkovi Muhammadu bin Rašídovi Al Maktumovi. Zbývající ostrovy zejí prázdnotou a není vůbec jisté, jestli na nich někdy něco vyroste. Developerské firmě Nakheel Properties, která má stavbu na starosti, totiž došly peníze. Firma kvůli tomu musela propustit 500 svých zaměstnanců a zastavit veškeré práce.

Z tří stovek ostrovů v souostroví Svět je zastavěný jen jeden. Ostrov navíc patří hlavě Dubaje.
Autor: EPA, Reuters a profi media.cz

Pomník číslo 2: Mrakodrap Burdž Dubaj

Pohřbeno: 70 miliard korun

Dokončení prací se neustále odkládá i u největší budovy světa, 818 metrů vysokého mrakodrapu Burdž Dubaj. Problémy s jeho stavbou byly přitom celou dobu. Na mrakodrapu dělali imigranti z jižní Asie, celkem na něm pracovalo 7500 lidí. Jejich plat se přitom pohyboval mezi 60 a 120 korunami za den. V roce 2006 kvůli nespokojenosti na stavbě vypukly nepokoje. Zhruba 2500 dělníků zdemolovalo kanceláře, počítače, stavební nářadí a řadu vozidel stojících před budovou. Škoda činila asi 17 milionů korun. Mrakodrap měl být slavnostně otevřen tento týden, kvůli krizi se však dokončení a otevření budovy přesunulo minimálně na jaro.

Konec prací na největším mrakodrapu světa se neustále odkládá
Autor: EPA, Reuters a profi media.cz

Pomník číslo 3: Ostrov Palma Džubajrá

Pohřbeno: 209 miliard korun

V Dubaji se měly vybudovat tři umělé ostrovy ve tvaru palmy, na kterých by bydlely miliony lidí. Stihl se dokončit zatím jen jeden, nejmenší ostrov s názvem Palma Džubajrá. Jeho stavba vyšla na zhruba 209 miliard korun a i když už je jeho většina zastavěná, ještě pořád se na něm dá najít dost místa na další plánované stavby, které už měly dávno stát, ale nezbyly na ně peníze. Další desítky miliard spolkly ostrovy Palma Džebel Ali a Palma Deira. Oba jsou pořád zatím jen staveniště. A zatímco ostrov Džebel Ali je téměř hotový a už se stihl vytvarovat do palmy, práce na Deiře se zastavily úplně a na místě, kde měl ostrov Deira ve tvaru palmy být, jsou nyní jen nánosy kamení a písku.

Umělé ostrovy ve tvaru palmy měly být v Dubaji tři. Dokončený je sotva jeden.
Autor: EPA, Reuters a profi media.cz

Pomník číslo 4: Hotel Burdž al-Arab

Pohřbeno: 11 miliard korun

Nejvyšší hotel světa, sedmihvězdičkový Burdž al-Arab, měří 321 metrů. Objednat si v něm nejlevnější pokoj vyjde na 17 tisíc korun na noc. Nejdražší pokoje pak stojí i půl milionu korun za noc. A to tam byly v minulosti ceny za ubytování ještě vyšší. Hotel je musel letos snížit až o 30 procent, protože mu značně klesl počet rezervací. A i teď je poptávka malá a hotel se topí v problémech.

O předražené pokoje v sedmihvězdičkovém hotelu není příliš velký zájem
Autor: EPA, Reuters a profi media.cz

Pomník číslo 5: Lyžařský areál Ski Dubai

Pohřbeno: 4,6 miliard korun Další zbytečné rozhazování peněz lze vidět v obrovském obchodním centru Mall of the Emirates. Součástí centra je například i umělá lyžařská sjezdovka dlouhá 400 metrů za 4,6 miliardy korun. A zatímco venku panují čtyřicetistupňová vedra, na sjezdovce je přes den -1 °C a přes noc -6 °C. Náklady na provoz tohoto obřího mrazáku určitě nejsou pro zadluženou Dubaj nic příjemného.

Udržovat sníh uprostřed rozžhavené Dubaje? Nesmyslné rozhazování peněz.
Autor: EPA, Reuters a profi media.cz

Proč Dubaj krachuje

Emirát Dubaj nestíhá splácet své dluhy, které vznikly půjčkami na zbytečné megalomanské projekty. Nyní dluží asi 80 miliard dolarů (1,36 bilionu korun). Z toho 59 miliard dolarů dluží státní podniky Dubai World a Nakheel. Emirát Dubaj se ale k dluhům těchto podniků nemá a dává od nich ruce pryč. „Jde sice o státní společnosti, to ovšem automaticky neznamená, že stát plně ručí za jejich závazky. Úvaha o krachu Dubaje tak zůstává pouze ryze hypotetická. Nicméně pokud by k tomu došlo, rozvířilo by to obavy o závazky jiných států a firem. Nákaza by postihla riziková aktiva po celém světě, včetně akcií a měn. České akcie a korunu nevyjímaje,“ vysvětluje ekonom David Marek ze společnosti Patria Finance.