
Prezident Petr Pavel: Životopis, názory a rodina nové hlavy státu

Česko má po deseti letech nového prezidenta, stal se jím generál ve výslužbě Petr Pavel. V druhém kole přímé volby hlavy státu porazil expremiéra Andreje Babiše (ANO). Pavel většinu svého života působil v armádě, byl také předsedou Vojenského výboru NATO. Vyhrál už v prvním kole volby, ve kterém získal 35,4 %. Ve druhém kole získal přes 58 % a byl tak zvolen prezidentem.
Program Petra Pavla: Co bude chtít prosadit jako prezident
Petr Pavel o svých názorech opakovaně hovořil během předvolebních debat, vyjmenoval je také na svém webu. Často se vzhledem ke své profesní minulosti vyjadřoval hlavně k bezpečnostním otázkám. Zdůrazňoval, že je pro Česko mimořádně důležité, aby zůstalo členem Evropské unie a NATO, zvlášť když kousek od hranic zuří válka na Ukrajině.
Povinná vojenská služba
Povinnou vojenskou službu ale Petr Pavel zavést nechce. „Vracet se k povinné vojně by bylo drahé, neefektivní a u veřejnosti nepopulární. Ale umožnil bych občanům zapojit se do přípravy v krizové situaci. Lidé mají spoustu zájmů, které jsou využitelné při krizích a při obraně země. Je chyba, že neumíme využít potenciál vlastních lidí,“ napsal loni v březnu na twitteru.
Stejně pak hovořil ve WoLe Show, kde zopakoval, že se staví negativně ke znovuzavedení povinné vojenské služby. Jako lepší řešení mu přijde „státní podpora některým činnostem, které jsou využitelné při krizích, ať už jsou to majitelé dronů nebo radioamatéři“, protože tato forma by byla dobrovolná.
Mobilizace
Stejně tak odmítá povinnou mobilizaci. „Jsem ten poslední, kdo by chtěl vtáhnout naši zemi do války a mobilizovat. Válku jsem totiž skutečně zažil, když jsem sloužil ČR. Vím, o čem je, a viděl jsem její dopady jak na vojáky, tak na civilní obyvatelstvo. Udržení míru mi leží na srdci více než některým politikům,“ uvedl letos v lednu na twitteru.
Ukrajina a obrana
Petr Pavel chce pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to velkém. Podporuje posílání zbraní na Ukrajinu, vstup země do Evropské unie, i to, aby se Česko podílelo na poválečné obnově Ukrajiny. „Barbarskou ruskou taktiku – nechat lidi bez tepla, vody a energie – mohou zastavit dodávky moderních protiraketových systémů. Ty mohou ochránit nejen životy ukrajinských civilistů, ale i zabránit možným incidentům v okolních zemích,“ sdělil například k dodávkám zbraní.
„Válka na Ukrajině je i naší válkou, protože se nás týká. To, že nejsme součástí fyzických bojů, ještě neznamená, že ta válka není naše. Je to válka o budoucnost mezinárodních vztahů, o budoucnost bezpečné Evropy, a v tomto případě to, že budeme částečně omezovat naše pohodlí, je ta nejmenší oběť, kterou pro ten výsledek můžeme přinést,“ řekl pak Pavel během předvolební debaty na České televizi.
I z těchto důvodu podporuje navýšení českých výdajů na obranu na 2 procenta HDP. Nechce se ale soustředit na konkrétní číslo. „Cílem není utratit peníze, ale mít armádu, která bude dostatečně moderní a schopná, aby plnila úkoly, které od ní očekáváme,“ píše na svém webu. Výstavbu americké základny na území Česka nicméně nepodporuje.
Euro
Petr Pavel je pro přijetí eura. „Já jsem pro přijetí eura, což neznamená, že jsem pro jeho přijetí teď hned,“ vysvětloval v předvolební debatě Blesku. Jako příklad dal Chorvatsko, které ho podle něj přijalo v nejhorší možnou dobu. V současné chvíli by podle Pavla euro poškodilo českou ekonomiku.
„Na druhou stranu bychom z eura neměli dělat strašáka, měli bychom se k tomu postavit racionálně,“ uvedl a zmínil, že je třeba zvážit všechna pro a proti. „Pokud dospějeme k tomu, že těch předností je víc, tak bychom měli říct lidem, že je to v našem zájmu, a v době, kdy to pro nás bude výhodné, tento krok učinit,“ řekl.
LGBT a potraty
Podle Petra Pavla mají mít stejnopohlavní páry možnost uzavírat sňatky. „Není důvod omezovat něčí práva na základě sexuální orientace. Věřím také, že jsme tolerantní společnost. Přijímáme, že mezi námi lidé s homosexuální orientací žijí. Pokud chtějí žít společně a být i z pohledu práva uznáni za partnery, měli by také mít možnost své osobní vztahy formalizovat,“ je přesvědčený Pavel.
Homosexuální páry by podle něj měly mít i možnosti adoptovat děti, protože vždy převažuje zájem dítěte. Zároveň nechce omezovat potraty po vzoru Polska a absolutní zákaz potratů považuje za diskriminaci.
Migrace
Petr Pavel říká, že ve vztahu k migraci se musíme zachovat správně a solidárně. „Správné je nekompromisně chránit svou zemi a rozhodně nepodceňovat hrozbu nelegální migrace. To by byla chyba. Na druhou stranu jsme ale relativně bohatou a demokratickou společností, je proto důležité být solidární,“ popisuje.
Green deal
Zelená dohoda neboli green deal je podle Petra Pavla realita, před kterou neutečeme, protože jsme k ní jíž zavázáni. „S principy Green Dealu souhlasím. I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont,“ sdělil v prezidentské anketě e15.cz.
Tým Petra Pavla: Kdo generálovi pomohl na Hrad a kdo tam přijde s ním
Petr Pavel se od začátku snažil být transparentní o tom, koho si s sebou přivede na Hrad. Veřejně také oceňoval a děkoval svému volebnímu týmu.
„Moc rád bych na místa, například protokolu nebo šéfa zahraničního odboru, případně dalších důležitých odborů jmenoval především odborníky. A pokud jde o zahraniční odbor, tak budu úzce spolupracovat s ministerstvem zahraničí, protože vnímám potřebu koordinace zahraniční politiky a propojení Hradu s ministerstvem zahraničí,“ sdělil Pavel v debatě Blesku.
Kancléřka
Tu nejdůležitější pozici obsadí Jana Vohralíková, stane se jeho kancléřkou. Vohralíková je v současnosti vedoucí Kanceláře Senátu, tuto pozici opustí ke konci února. Generála zná přes 10 let, spolupracovala s ním už v době, kdy byl náčelníkem generálního štábu české armády.
„Je to velká výzva. Když jsem se rozhodovala, že bych mohla dělat kancléřku na Hradě, tak jsem v sobě řešila dvě věci: jestli na to mám předpoklady, jestli to dokážu zvládnout. A pak jsem řešila i to, jestli jsem schopná pracovat pro pana generála jako pro prezidenta,“ řekla Vohralíková v lednu v rozhovoru pro Blesk.
Tehdy také prozradila, že ještě nemá konkrétní představu o svém hradním týmu, počítá ale s tím, že pečlivě prověří, jak funguje celá organizační struktura a jak fungovala za prezidenta Miloše Zemana. A slíbila, že na Hradě „bude větrat“.
„Je respektovaná mnoha lidmi, kterých si vážím, vážím si jejich úsudku, takže nemám důvod pochybovat o tom, že by paní Vohralíková nejenom z hlediska lidské integrity, ale i odborných schopností byla vhodnou kandidátkou na tuto funkci,“ hodnotil Pavel Vohralíkovou v debatě Blesku.
Mluvčí
Mluvčí Petra Pavla se stane Markéta Řeháková, která už fungovala jako manažerka komunikace jeho prezidentské kampaně. S Pavlem spolupracuje od května 2022, kdy vstoupila do jeho projektu Spolu silnější. V dřívější době pracovala ve společnosti Semantic Visions jako bezpečnostní analytička.
Poradci
Tým poradců Petru Pavlovi sestaví Tomáš Richter, který jej zároveň povede. V době kampaně měl na starosti finance. Přišel z podnikatelského prostředí a stál u zrodu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Externím poradcem na neplacené pozici se pro Petra Pavla má stát bývalý diplomat Petr Kolář. V době kampaně měl Petr Pavel také svůj expertní tým, který se skládal z Mileny Jabůrkové, Vladimíra Bezděka, Jana Hartla, Zdeňka Tůmy, Davida Marka, Michala Mareše, Jakuba Masčucha, Lucie Polákové a Davida Vávry. V tuto chvíli není jasné, zda si generál někoho z nich s sebou vezme jako poradce i na Hrad.
Volební tým
Vedoucí kampaně Petra Pavla byla Pavla Nýdrle, ve volebním štábu působil i její manžel Michal, který dříve vlastnil úspěšnou agenturu zaměřenou na digitální komunikaci Kindred. „Nejsem politický marketér a dlouhodobě v politickém marketingu neplánuju zůstat, jen to beru jako takové své osobní poslání,“ sdělila Nýdrle v rozhovoru pro Deník N.
Jaké osobnosti podpořily
Za Petrem Pavlem se během kampaně postavila celá řada osobností. Byli mezi nimi režisér Zdeněk Svěrák, herečka Jitka Čvančarová, režisér Václav Marhoul, písničkář Jaroslav Hutka, herec Petr Čtvrtníček, vojenský historik Eduard Stehlík, modelka Taťána Kuchařová nebo herečka Zlata Adamovská. S mnoha z nich během voleb natočil spoty.
Kampaň Petra Pavla
Petr Pavel nejdříve odmítal, že by měl ambice vstoupit do politiky. Náznaky, že to přece jen zkusí, se začaly objevovat v roce 2019. V té době byl mimo aktivní službu rok. Definitivně se rozhodl kandidovat na prezidenta až v roce 2021, kdy sestavil tým osob, které mu začaly radit.
Svou kandidaturu neoficiálně potvrdil v létě 2022, kdy začal sbírat podpisy občanů. K oficiálnímu potvrzení došlo 6. září 2022, kdy zahájil prezidentskou kampaň. Celou ji financoval z darů podporovatelů. Nakonec se mu podařilo sesbírat přes 81 tisíc podpisů občanů a od začátku byl jedním z favoritů volby.
Petru Pavlovi vyjádřila podporu vládní koalice SPOLU, sám se ale od začátku označoval za občanského kandidáta. V debatě Blesku před prvním kolem volby přiznal, že koalici SPOLU ve sněmovních volbách volil.
V prvním kole prezidentské volby získal 35,4 procenta, celkem 1 975 056 hlasů, a postoupil do druhého kola s Andrejem Babišem. Generála ve výslužbě Petra Pavla v té době v boji o Hrad podpořili i neúspěšní kandidáti Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Karel Diviš.
Jeho kampaň před oběma koly voleb spočívala zejména v chození do předvolebních debat a osobním setkávání se s voliči. Velkou pozornost na sebe přitáhl například v Ústí nad Labem, kam za ním dorazily tisíce lidí. Ústí nad Labem přitom bylo tradičně baštou jeho protikandidáta Babiše. Stejný zájem Petr Pavel opakoval v Ostravě a Brně, kam za ním také dorazilo několik tisíc lidí.
Poté musel kontaktní kampaň přerušit, protože onemocněl a začal brát antibiotika. Viditelně nemocný byl už v předvolební debatě před druhým kolem na České televizi. Dva dny zůstal doma a pak pokračoval v televizních debatách.
Během kampaně čelil silným útokům ze strany Babiše, bývalý premiér o něm neustále tvrdil, že chce Česko zatáhnout do války, což Pavel opakovaně odmítal a svého protikandidáta osočoval ze šíření strachu. Čelil také obviněním, že se za minulého režimu školil na „komunistického rozvědčíka“, i to Petr Pavel popíral. Rovněž se o něm šířily podvodné SMS a podvodná videa a v neposlední řadě jeho web čelil útoku proruských hackerů.
Životopis Petra Pavla
Ing. Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 ve městě Planá u Mariánských lázní. Je mu 61 let. Aktuálně bydlí se svou manželkou Evou v obci Černouček na Litoměřicku, jeho žena je v této obci zastupitelkou. Petr Pavel má kočku Micku a netají se svou zálibou v motorkách.
Vzdělání Petra Pavla
Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Ve vojenském zaměření následoval i poté, nastoupil na Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Poté pokračoval na postgraduální kurz 26. oddělení Zpravodajské správy Generálního štábu. Tvrdí, že jeho cílem bylo studovat na vojenského diplomata, někteří historici ale vyslovili přesvědčení, že zde byl cvičen na rozvědčíka. Pavel to popírá a stojí za ním tímto názorem druhá skupina historiků.
Po revoluci Petr Pavel absolvoval studijní pobyty na prestižních zahraničních vojenských školách - kurz strategického zpravodajství na National Intelligence University, dříve známé jako Defense Intelligence College v americké Bethesdě a studoval také na Vysoké štábní škole v britském Camberley a Královské akademii obranných studií v Londýně. Nakonec získal magisterský titul v oboru mezinárodní vztahy na King's College London.
Petr Pavel vládá angličtinu, francouzštinu a ruštinu.
Kariéra Petra Pavla
Celý život Petra Pavla je spjat s armádou. Velitelskou dráhu odstartoval v Prostějově, kde byl velitelem výsadkové průzkumné čety zvláštního určení, a pak rovnou celé roty. Dnes je tato skupina známá jako 601. skupina speciálních sil generála Moravce, je to nejelitnější jednotka české armády.
V té době, roce 1985, také podal přihlášku do Komunistické strany Československa. V rozhovoru pro Blesk vysvětloval, že bez členství v KSČ by se k výsadkářům nedostal. „Šlo mi hlavně o to, být u výsadkářů. To se mi povedlo a o nic jiného jsem nestál,“ řekl. Svého vstupu do KSČ dnes lituje.
V roce 1991 nastoupil Petr Pavel na Generální štáb Armády České republiky. Zde prošel několika pozicemi na vojenském zpravodajství, v roce 1993 se stal zástupcem vojenského a leteckého přidělence při Velvyslanectví ČR v Belgii, s akreditací pro Nizozemí a Lucembursko. V tom samém roce se také účastnil mírové mise UNPROFOR v Jugoslávii a vedl jednotku československých vojáků, která pomohla zachránit 53 francouzských vojáků z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty.
Následně vystřídal rovnou několik pozic. Byl vojenským asistentem generála Radovana Procházky, velitelem prostějovských výsadkářů, vojenským asistentem na velitelství AFNORTH v Nizozemí, velitelem specializovaných sil a během americké invaze do Iráku v roce 2003 působil na americkém velitelství v Kataru. Chvíli také pracoval na ministerstvu obrany, po čemž se stal zástupcem vojenského představitele Česka při EU.
Odtud pokračoval na Vrchní velitelství spojeneckých sil NATO jako národní vojenský představitel ČR. V roce 2011 se vrátil do Česka a získal post zástupce náčelníka Generálního štábu ČR. Samotným náčelníkem se stal v roce 2012, v této funkci působil do roku 2015, kdy byl zvolen předsedou Vojenského výboru NATO. Žádný jiný Čech dosud takto vysokou pozici nedržel. Z aktivní služby Petr Pavel odešel v roce 2018.
Petr Pavel je držitelem celé řady vyznamenání - Medaile Za hrdinství (ČR), Řád záslužné legie (USA), Řád čestné legie (Francie), Řád královské koruny (Belgie), Čestný odznak Ministerstva obrany „Svatý Jiří“ I. Stupně (Belgie), Kříž za vojenskou statečnost (Francie), Kříž obrany státu (ČR), Medaile Armády České republiky I. – III. Stupně (ČR), Národní řád Za zásluhy (Francie), Záslužný kříž ministra obrany ČR II. a III. Stupně (ČR), Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí KUVAJT III. Stupně (ČR), Medaile ministra obrany ČR Za službu v zahraničí BOJOVÁ MISE III. Stupně (ČR).
V roce 2014 získal Petr Pavel hodnost armádní generál.
Rodina Petra Pavla
Otec Petra Pavla, Josef Pavel, byl příslušníkem Československé lidové armády a působil jako zpravodajec. Také byl členem KSČ. Právě s odkazem na svého otce Petr Pavel v minulosti mluvil o tom, že členství v KSČ bylo v jeho rodině považováno za normální, a tak se proti tomu mohl hůře bránit.
V roce 1986 se oženil s Hanou Pavlovou, mají spolu dva syny. S ní se rozvedl v roce 2001 a následně se oženil s Evou Pavlovou, kterou znal z armády, kde působila u letectva. Eva má z předchozího vztahu dceru, společně tak vychovali tři děti.
„U nás to nebylo moc romantické. Potkali jsme se v pracovním prostředí, bydleli na stejné vojenské ubytovně a po letech jsme se pak potkali zase na tom samém místě,“ popisovala dříve Eva Pavlová. A čemu se v roli první dámy chce věnovat? „Mám kolem sebe spoustu skvělých lidí, o které se mohu opřít a se kterými bych chtěla řešit témata. Ráda bych, aby se například řešily problémy žen a rodin,“ řekla.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.