Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině. Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina.
Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí. „Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí,“ řekl.
Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz jednali na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice o americkém plánu na ukončení války: „Líbí se nám první bod - Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl dnes Carney novinářům diplomaticky.
Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Zavázali se spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
