Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
Ukrajinská zbrojovka UkrOboronProm podepsala s českou firmou Air Team dohodu o společném vývoji a výrobě technologie pro zachycování vzdušných cílů. Na síti Telegram to dnes uvedl šéf ukrajinské zbrojařské společnosti Herman Smetanin. Web Ukrajinska pravda píše, že firmy budou společně vyrábět takzvané stíhací drony, jejichž úkolem je likvidovat ruské bezpilotní letouny útočící na Ukrajinu. Vyjádření Air Team ČTK zjišťuje.
„Česká republika je náš strategický partner. Máme řadu společných projektů, které už přinášejí výsledky. A mám radost ze začátku nového ambiciózního partnerství, které je v podmínkách moderního válčení mimořádně aktuální,“ uvedl na sociální síti Smetanin, který podle médií také zveřejnil fotografie ze setkání s českou firmou. „Děkuji partnerům za spolupráci a upřímnou podporu,“ dodal ukrajinský činitel.
Rusko nuceně mobilizovalo více než 46 000 Ukrajinců z okupovaných území patřících podle mezinárodního práva Ukrajině. Dnes to podle ukrajinských médií řekl tajemník ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci Dmytro Usov.
„Zjistili jsme, že 46 327 našich občanů z okupovaných území, včetně Krymu, bylo nuceně mobilizováno,“ řekl Usov. „Tito lidé bojují proti nám,“ dodal. Největší část z nich, přes 35 270, je z Krymu. Skoro 5370 jich pochází z Doněcké oblasti a z Luhanské oblasti jich je 4650. Ze Sevastopolu, největšího města na Krymském poloostrově, který má podle ukrajinských zákonů zvláštní status, je takových vojáků také okolo 5370.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
