Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Evropská komise uvítala možnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí komise Olof Gill. Trump ve čtvrtek oznámil, že se podruhé v tomto roce setká s Putinem. Datum nebylo oznámeno, ale jednání se má uskutečnit v Maďarsku.
„Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy. Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského prezidenta a ministra zahraničí Sergeje Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky.
„Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal Gill.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva. Zničila ho ruská protivzdušná obrana.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
