Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že případné dodání amerických střel Tomahawk Ukrajině by zničilo vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Prohlásil to ve videu, které zveřejnil novinář státní televize Pavel Zarubin. Putin reagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž o tyto střely s plochou dráhou letu požádal bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti označil Putina za zklamání a Rusko za „papírového tygra“, protože se mu nepodařilo Ukrajinu ovládnout.
Americký viceprezident J. D. Vance už v září potvrdil, že Washington zvažuje ukrajinskou žádost o střely s dlouhým doletem schopné zasáhnout cíle hluboko v Rusku, včetně Moskvy. Agentura Reuters ale uvedla, že dodávky Tomahawků se jeví jako nepravděpodobné, protože současné zásoby jsou určeny především pro americké námořnictvo.
Ukrajinu v noci zasáhl masivní ruský útok – více než 50 raket a kolem 500 útočných dronů. Cílem byly regiony Lvov, Ivano-Frankivsk, Záporoží, Černihiv, Sumy, Charkov, Cherson, Oděsa a Kirovohrad. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zemřelo pět lidí a asi deset bylo zraněno. Záchranné práce pokračují, vláda má podle něj jednat rychle a účinně při odstraňování následků útoků.
Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusové znovu cílili na infrastrukturu zajišťující běžný život obyvatel. Vyzval Západ k urychlení dodávek protivzdušné obrany a k rázným krokům, které by přinutily Vladimira Putina ukončit letecký teror.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
