Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Valné shromáždění Mezinárodního paralympijského výboru plně obnovilo status paralympijských výborů Ruska a Běloruska. Omezení pro výbory obou zemí byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ukrajina reagovala na rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru s rozhořčením. Informuje o tom BBC.
Ukrajinský ministr sportu Matvej Bednyj prohlásil, že ti, kdo pro toto rozhodnutí hlasovali na Valném shromáždění IPC v Soulu, zradili „své svědomí a olympijské hodnoty“.
Poznamenal však, že rozhodnutí o tom, které země se zúčastní šesti sportů v programu zimních paralympijských her, činí mezinárodní sportovní federace, které zatím zákaz pro ruské a běloruské sportovce nezrušily.
„Postoj hostitelské země a organizačního výboru je klíčový a na této otázce již úzce spolupracujeme,“ řekl Bedný. Dodal, že rozhodnutí Ukrajiny o účasti na hrách padne později.
Bělorusko navrhuje výstavbu jaderné elektrárny pro dodávky elektřiny okupované Ukrajině, píše Kyiv Independent. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyjádřil myšlenku výstavby nové elektrárny na východě Běloruska během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě 26. září
Rusko obsadilo tři vesnice na východě Ukrajiny, dvě v Doněcké a jednu v Dněpropetrovské oblasti. Oznámila to dnes podle agentury AFP ruská armáda. Ukrajina pak uvedla, že při nočním bombardování v Chersonské oblasti byl zabit jeden člověk a dalších 12 lidí bylo zraněno a jiný útok poškodil železniční trať kolem Oděsy.
Podle ruského ministerstva obrany Moskva od začátku roku obsadila asi 0,8 procenta celkové rozlohy Ukrajiny. Ruské síly postupně, ale vytrvale získávají území ve východní Ukrajině, kde se bojuje o každý metr a kde zůstalo jen málo obyvatel a nepoškozených budov.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
