Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Původem ruské vrtulníky Mi-171Š by v české armádě mohly podle ředitele státního podniku LOM Praha Jiřího Protivy létat až do roku 2035. Firma je schopná stroje opravovat a modernizovat i bez dodávek dílů z Ruska.
Trojici vrtulníků Mi-171Š vyslala ČR do Polska k posílení obranu východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Armáda má 15 těchto vrtulníků. V posledních letech pořídila americké vrtulníky Viper a Venom. Armáda vrtulníky původem z Ruska postupně vyřazuje. Obměna je ale postupná, ještě roky se tak bude použití vrtulníků překrývat. Provoz 15 původem ruských vrtulníků Mi-171Š v české armádě by podle Protivy měl být udržitelný až do roku 2035.
„I bez ruské podpory jsme schopni ty vrtulníky i ve spolupráci s resortem obrany udržovat ve vzduchu. Některé náhradní díly umíme vyrobit tady v České republice, některé sehnat v Evropské unii, využíváme i takzvaného prodlužování životnosti. Do vrtulníků ale už montujeme západní technologii, umíme z nich udělat stroj kompatibilní pro operace NATO,“ uvedl Protiva.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
