Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda. Posílí tam obranu východního křídla NATO.
Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.
Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.
Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
