Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.
Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.
Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.
Zdroje agentuře Reuters sdělily, že při útoku ukrajinského dronu na ropný terminál v Primorsku ve Finském zálivu byly poškozeny dva tankery, nikoli jeden, jak informoval guvernér regionu Alexandr Drozděnko.
Podle agentury Reuters jsou oba tankery, Kusto a Cai Yun, registrovány na Seychelách. Oba jsou považovány za součást tzv. stínové flotily Ruska a nacházejí se pod sankcemi Spojeného království, EU a některých jednotlivých zemí, uvádí oficiální ukrajinský portál War Sanctions. Drozdenko také hlásil poškození čerpací stanice terminálu.
V důsledku toho byla poprvé v historii tohoto největšího ruského terminálu u Baltského moře pozastavena nakládka, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
Kyjev zintenzivnil útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu, zatímco prosazuje rozhovory o ukončení války na Ukrajině a snaží se Rusko připravit o jeho hlavní zdroj příjmů – prodej ropy – omezením exportních příležitostí, informuje agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v odpovědi na otázku novinářů na stanici Fox News prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
„Moje trpělivost s Putinem dochází, a to rychle,“ řekl Trump.
Dříve na sociálních sítích uvedl, že proniknutí dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru NATO nad polským územím 10. září „mohl být omyl“.
„Ne, nebyla to chyba,“ odpověděl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Rusko popírá, že by se narušil polský vzdušný prostor, a obvinění označuje za neopodstatněná.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
