Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
USA podle amerického velvyslance při NATO stojí po událostech v Polsku po boku aliančních spojenců a budou bránit každou část aliančního území.
Zástupci slovenské opozice, na rozdíl od vládních politiků, připsali odpovědnost za drony nad Polskem Rusku. „Ruská agrese přesahuje hranice Ukrajiny. Útoky Ruska na Ukrajinu mohou mít takovéto nebezpečné důsledky i pro země sousedící s konfliktem a představují hrozbu i pro nás,“ uvedl exministr zahraničí a člen vedení hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. Opoziční strana Svoboda a Solidarita v prohlášení napsala, že incident s drony považuje za vážnou hrozbu pro bezpečnost celé Evropy a za otevřenou provokaci ze strany Ruska.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku dnes v noci neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku, nýbrž podniky vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny v Ivano-Frankivské, Chmelnycké a Žytomyrské oblasti a rovněž ve městech Vinnycja a Lvov. Všechny určené objekty podle něj byly zasaženy.
Maximální dolet dronů použitých při úderu nepřesahuje 700 kilometrů. „Jsme nicméně připraveni k danému tématu uskutečnit konzultace s ministerstvem obrany Polska,“ dodal ruský resort obrany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
