Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.
Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.
Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz.
„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.
Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny.
„Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla.
Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
