Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.
Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.
Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.
EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.
„Je ve stylu Západu budovat Berlínské zdi,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Ruští politici nám to usnadňují: nemusíte si lámat hlavu nad otázkou pravdivosti ruských prohlášení, stačí je obrátit vzhůru nohama a máte to,“ komentuje Vladimír Handl, docent Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Díky za jednoduchost, Moskvo!“
Byla to komunistická vláda NDR, jež roku 1961 zdí obklíčila Západní Berlín, prý na ochranu před „fašistickými elementy“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
