Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.
České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám se podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Česko jednoho běloruského diplomata označilo za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace.
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.
Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření. Poslanci v textu rezoluce vyjádřili obavy ze změny pozice Spojených států vůči ruské agresi proti Ukrajině a zdůraznili, že EU musí být i nadále strategickým partnerem napadené země.
Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. Dnes to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Uvedla to agentura AP. Moskva opakovaně tvrdí, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí Moldavska, které v minulosti bylo součástí Sovětského svazu.
„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ tvrdí Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
