Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Zbabělé údery ukazují, že Putin se domnívá, že může postupovat beztrestně. Nemyslí to s mírem vážně,“ komentoval masivní bombardování Kyjeva a jiných měst britský premiér Keir Starmer.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit „adekvátní reakci“.
Ruské síly podle ukrajinské armády v noci na dnešek vyslaly na Ukrajinu nejméně 805 dronů a 13 raket. Podle médií jde o největší vzdušný útok od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Mé myšlenky jsou s oběťmi, jejich milovanými a s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ napsal Macron na síti X. „Po boku Ukrajiny budeme i nadále dělat vše, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Francie patří mezi klíčové členy evropské koalice, která v koordinaci s USA a Ukrajinou chystá podobu bezpečnostních záruk pro napadenou zemi v případě dohody o příměří či míru.
„Poprvé od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu Rusové udeřili na sídlo naší vlády v samém centru města Kyjeva. Následky můžete vidět. Požár na 800 čtverečních metrech byl uhašen,“ hlásí se ze svého poničeného pracoviště ukrajinská ministerská předsedkyně Julija Svyrydenková. „Vypadá to, že Rusko nehledá mír a není připravené k vyjednávání. Apelujeme na naše partnery, aby pomohli uzavřít naše nebe. Zesilme sankce proti Rusku. Vytvořme systém bezpečnostních záruk,“ apeluje premiérka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
