Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruské drony dnes večer v Charkovské oblasti zabily tři lidi a další tři zranily. Oznámil to na platformě Telegram šéf vojenské správy oblasti Oleh Syněhubov.
Druhé největší město Ukrajiny leží v blízkosti ruských hranic na severovýchodě země a je častým terčem útoků dronů agresora.
Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes.
„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes v ukrajinském Užhorodu sejde s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Jedním z hlavních témat jednání bude podle úřadu slovenské vlády energetická infrastruktura. Schůzka obou politiků, první od předloňského jmenování Fica do čela jeho již čtvrté vlády, se uskuteční po dřívější Ficově kritice Zelenského či přístupu Evropské unie k válce na Ukrajině. Na tu Rusko vojensky zaútočilo v únoru 2022. Nynější Ficův kabinet po nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
