Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americký prezident Donald Trump dnes řekl evropským lídrům, že jejich země musí přestat kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku na Ukrajině. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na činitele Bílého domu.
Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý vidí výzvu v tom, aby politická vedení připomínala občanům, že i v mírových časech musí být země připraveny, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu. „V současné době jsme stále velmi reaktivní z hlediska rozvoje obranné průmyslové výroby,“ řekl v podvečer na Pražském obranném summitu. Je to podle něj logické v době, kdy se Evropa potýká s výzvami, které přináší válka na Ukrajině. Je ale potřeba být proaktivnější, přemýšlet o budoucnosti, budoucích válkách a budoucích systémech národní připravenosti, které by měly být zároveň kolektivně koordinovány, míní. Jednou z charakteristik budoucí fáze evropského obranného průmyslu by podle něj měla být včasná a kolektivní průmyslová příprava na kolektivní obranu.
Šéf vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na Telegramu uvedl, že dnešní útok zasáhl odminovací misi Dánské rady pro uprchlíky (DRC), což je dánská humanitární organizace působící po celém světě. Na Ukrajině pomáhá DRC s rekonstrukcí domů či s likvidací min.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
