Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
OBRAZEM: Hodina ve sklepě městské budovy během prvního školního dne v Bobryku v Sumské oblasti na Ukrajině v pondělí 1. září 2025. Škola v Bobryku se kvůli neustálým alarmům musela přestěhovat do sklepa.
Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.
„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.
Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
