Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo nejméně 15 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil noční útok na Ukrajinu za barbarský, uvedla dnes agentura Reuters. Nad útokem vyjádřila pobouření také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, EU podle ní brzy přijde s dalšími sankcemi proti Rusku.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev nadále stoupá. Náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko nejnověji informoval o 15 zabitých, včetně čtyř dětí. Bilance zřejmě není konečná, úřady dál zmiňují nejméně deset pohřešovaných.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů, dvě rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické, devět raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23, 20 střel s plochou dráhou letu Ch-101, vypouštěné ze strategických bombardérů. Obráncům se podařilo zničit 563 dronů, jednu raketu Kinžal, sedm raket Iskander-M/KN-23 a 18 střel Ch-101, oznámilo ukrajinské letectvo.
Ukrajinské drony během noci zaútočily na další dvě ruské rafinerie. Maďarsko zakázalo veliteli útoku na ropovod Družba vstup do země a do Schengenu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
