Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Největší ukrajinský zemědělský svaz dnes vyzval vládu, aby zrušila zákaz dovozu dusíkatých hnojiv do námořních přístavů zavedený v souvislosti s ruskou invazí. Zemědělci podle agentury Reuters varují, že jejich nedostatek by se mohl negativně podepsat na výnosech klíčových obilnin.
Ukrajina hned na začátku ruské invaze z bezpečnostních důvodů zakázala dovoz dusíkatých hnojiv přes námořní přístavy, protože některé z těchto látek jsou výbušné a přístavní infrastruktura bývá terčem ruských útoků. Tato hnojiva je možné na Ukrajinu dovážet přes říční přístavy i po zemi, podle zemědělského svazu UAC se ale v době zvýšené poptávky prohlubuje jejich nedostatek.
„Hlavním faktorem je zákaz dovozu přes námořní přístavy dusičnanu amonného, který je opravdu výbušnou látkou, ale i dalších dusíkatých hnojiv, která nijak výbušná nejsou,“ uvedl UAC v prohlášení. Dodal, že pokud problém nebude urychleně vyřešen, mohly by příští rok na Ukrajině výnosy klíčových plodin pro domácí i mezinárodní trh klesnout o 30 procent.
„Na zastoupení Evropské komise v Praze jsem přivítala občankáře, kteří u nás dnes pořádají přednášky pro učitele o vlivu ruských hybridních hrozeb. Shodli jsme se, že odolnost společnosti začíná u vzdělávání,“ tweetuje česká velvyslankyně při EU Monika Landmanová.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
