Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území v loňském roce.
Od letošního jara však ukrajinská armáda podle WSJ tyto střely na ruské území odpalovat nemohla.

TASS večer uvedl, že letecká společnost Aeroflot byla nucena provést změny v letovém řádu kvůli dočasným omezením v odletech a příletech na letištích v Moskvě, Petrohradu a v centrální části Ruska. K podobnému kroku přistoupily společnosti Rossija a Poběda.

V areálu jaderné elektrárny Kursk ve středním Rusku vypukl dnes po útoku ukrajinského dronu požár, který se rychle podařilo uhasit. Oheň podle tiskové služby elektrárny, kterou cituje agentura Reuters, poškodil pomocný transformátor a vedl ke snížení provozní kapacity jednoho z bloků.
"Bojový bezpilotní letoun patřící ozbrojeným silám Ukrajiny byl sestřelen protivzdušnou obranou v blízkosti jaderné elektrárny Kursk," uvedla tisková služba v prohlášení na komunikační aplikaci Telegram. "Při nárazu dron explodoval, což vedlo k poškození pomocného transformátoru."
Tisková služba sdělila, že nedošlo k žádným zraněním, ale v důsledku exploze byla kapacita bloku tři elektrárny snížena na 50 procent.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.