Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinské útoky na jadernou elektrárnu Kursk představují hrozbu pro jadernou bezpečnost, prohlásil v úřadující guvernér regionu Alexandr Chinštejn.
„Jsou hrozbou pro jadernou bezpečnost a porušením všech mezinárodních úmluv,“ napsal Chinštejn v aplikaci Telegram.
Útok dronu na jadernou elektrárnu Kursk poškodil pomocný transformátor a vedl k 50% snížení provozní kapacity třetího bloku elektrárny, uvedla její tisková služba.
Norská vláda v neděli oznámila, že Ukrajině dodá systémy protivzdušné obrany v hodnotě přibližně 7 miliard norských korun (okolo 15 miliard Kč), uvádí agentura Reuters.
„Společně s Německem nyní zajišťujeme, aby Ukrajina dostala výkonné systémy protivzdušné obrany,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Německo a Norsko velmi úzce spolupracují na podpoře Ukrajiny v jejím boji za obranu země a ochranu civilního obyvatelstva před ruskými leteckými útoky.“
Kanadský premiér Mark Carney dorazil do Kyjeva.
„V ukrajinský Den nezávislosti, a v tomto kritickém ukamžiku její národní historie, Kanada stupňuje svou podporu a úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu,“ napsal na X.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
