Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vyjádřil se také finský prezident Alexander Stubb, pochválil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a řekl, že věří, že se „opravdu snaží tuto válku ukončit“.
„Ale samozřejmě, víte, máme co do činění s prezidentem Putinem a musíme pochopit, že jeho základní strategické cíle se nezměnily,“ řekl novinářce Erin Burnett z CNN.
Putinovy klíčové cíle nastínil takto: vzestup Ruska v roli supervelmoci, rozdělení Západu a popření suverenity Ukrajiny.
„To je realita, se kterou se potýkáme. Realita je také taková, že každý den máme minimálně 1 000 mrtvých nebo zraněných. Snažíme se tedy udělat vše pro to, abychom diplomatickými prostředky našli řešení tohoto konfliktu, ruské agresivní války,“ řekl Stubb.
Evropští lídři zmírnili svůj optimismus ohledně pokroku směrem k míru na Ukrajině s opatrností ohledně důvěry v ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Z mé strany mám největší pochybnosti o realitě touhy ruského prezidenta po míru, protože dokud si bude myslet, že může vyhrát válkou, bude to dělat,“ řekl novinářům CNN francouzský prezident Emmanuel Macron.
„A jeho konečným cílem je dobýt co nejvíce území, oslabit Ukrajinu a mít Ukrajinu, která buď sama o sobě není životaschopná, nebo je pod ruskou kontrolou. To je celkem zřejmé každému.“
Ve svém dnešním příspěvku na síti X Macron vyjádřil také své odhodlání míru mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhnout.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci odpálilo 270 dronů a 10 raket, což je podle dostupných zdrojů největší letecký útok na Ukrajinu od 31. července.
Ukrajinskou protivzdušnou obranou proklouzly 4 rakety a 16 dronů, uvedlo prohlášení letectva. Ruské údery zabily na Ukrajině během 24 hodin do úterního rána osm lidí a 54 dalších zranily. Pět lidí bylo zabito při ruských útocích na města za frontovou linií v Doněcké oblasti, zatímco tři byli zabiti a 33 zraněni při ruských útocích na město Záporoží, uvedly vojenské úřady v obou regionech.
Ruské útoky zranily také civilisty v Charkově, Chersonu, Dněpropetrovsku a Nikopolu, uvádí CNN.
Nejméně 1471 domácností a 119 podniků v úterý přišlo o proud poté, co Rusko zahájilo „masivní útok“ na Poltavskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedl v úterý regionální vojenský správce Volodymyr Kohut.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
